Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 25/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. , byl obviněný J. W. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákona, trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zákona, trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a), b) tr. zákona, dalším trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. a), b) tr. zákona, trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zákona, dílem dokonaným, dílem ve stádiu přípravy, dvěma trestnými činy porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2, 3 tr. zákona, trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zákona, trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona, dvěma trestnými činy neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zákona a trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle alinea 1 tr. zákona a byl mu uložen podle tr. zákona za použití tr. zákona úhrnný trest odnětí svobody v trvání deseti roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice se zvláštní ochranou podle Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu dalších šesti obviněných.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný J. W. a ostatní obvinění odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě obviněného J. W. nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. 11. 2009, sp. zn. , podle § 72 odst. 3 tr. řádu zamítl žádost obviněného J. W. o propuštění z vazby.

Proti tomuto usnesení podal obviněný J. W. stížnost a v ní obsáhle a podrobně popsal důvody, pro které nesouhlasí se zamítnutím jeho žádosti o propuštění z vazby. V odůvodnění své stížnosti se zaměřil především na celý průběh trestního řízení, se kterým nesouhlasí, a to zejména pokud jde o rozhodovací činnost Krajského soudu v Ústí nad Labem. V závěru své stížnosti navrhl, aby bylo napadené usnesení vrchního soudu zrušeno a byl propuštěn z vazby na svobodu.

Nejvyšší soud podle § 147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo a dospěl k tomuto závěru.

O důvodnosti vazby obviněného J. W. bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy napadeným usnesením vrchního soudu. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným zvlášť závažnými trestnými činy, za které mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. S ohledem na uložení tohoto trestu je obava z vyhýbání se trestnímu řízení, ať již tím, že by mohl uprchnout, nebo tím, že by se mohl skrývat, i nadále reálná. V tomto směru je v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. , odůvodnění útěkové vazby hrozbou vysokým trestem. S ohledem na charakter žalované trestné činnosti, byl v jeho případě dán i důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. řádu, tedy obava z opakování trestné činnosti. Pokud jde o obavu, že by se obviněný na svobodě vyhýbal trestnímu řízení, nebo by opakoval trestnou činnost lze se v podrobnostech ztotožnit se zdůvodněním všech předchozích rozhodnutí, včetně odůvodnění napadeného usnesení vrchního soudu. Protože se Nejvyšší soud s tímto rozhodnutím i jeho výstižným odůvodněním plně ztotožňuje, nemohla se stížnost obviněného J. W. setkat s úspěchem a nezbylo, než rozhodnout, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.

Jen pro úplnost považuje Nejvyšší soud za nutné uvést, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 11. 2009 a 18. 11. 2009 sp. zn. , byl podle § 258 odst. 1 písm. b), c), d), f) tr. řádu zrušen v odsuzující části ohledně všech obviněných rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. , a trestní věc obviněného J. W. a ostatních obviněných byla tímto usnesením vrchního soudu vrácena podle § 259 odst. 1 tr. řádu Krajskému soudu v Ústí nad Labem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. ledna 2010

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera