Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1427/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě sp. zn. ze dne 23. 4. 2009 byl dovolatel uznán vinným šesti trestnými činy pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, odst. 3 trestního zákona (dále jen tr. zák.) a dále pokusem k trestnému činu pojistného podvodu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250a odst. 1, 3 tr. zák., když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků s tím, že jeho výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let, v rámci které mu byla uložena povinnost, aby během ní podle svých sil nahradil škodu, kterou svým jednáním způsobil. Dále bylo rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.

V předmětné věci podal M. Š. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením sp. zn. ze dne 18. 8. 2009 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. Š. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že rozhodnutí soudů v posuzované věci je nepřezkoumatelné, nejasné při neúplnosti učiněných skutkových zjištění a s tím, že v souvislosti s hodnocením provedených důkazů nebyla soudy respektována zásada in dubio pro reo. V uvedených souvislostech vznesl výhrady zejména proti ve věci podaným znaleckým posudkům stran důvodů poškození jednotlivých vozidel a jeho rozsahu s tím, že jednotliví znalci při vypracování příslušných posudků nepostupovali objektivně. To proto, že znalci pracují pro jednotlivé pojišťovny a takto jsou na věci zainteresováni i z hlediska zájmů pojišťoven. Poukázal i na to, že jeho návrh na vypracování revizních znaleckých posudků nebyl soudy akceptován. Sám přitom požádal o vypracování znaleckého posudku týkajícího se skutků pod body 1, 2 citovaného rozsudku a poukázal na to, že znalec dospěl u obou nehod k závěru, že tyto odpovídají průběhu šetřené dopravní nehody. V souvislosti se znaleckými posudky (jejich věrohodnosti) také poukázal na to, že jednotliví znalci zpracovali své posudky povrchně s tím, že nenavštívili místa nehod, neviděli poškozená vozidla a s nikým věc dále nekonzultovali. Nevěrohodnost ve věci činných znalců dovozuje z toho, že jednotlivé znalecké posudky byly zpracovány přímo na objednávku a zadání příslušných pojišťoven. Uzavřel s tím, že na základě ve věci vedeného dokazování nelze učinit nesporným, že skutek, který dovolatel popírá, se také stal, když postup soudů je v jeho věci v rozporu se základní zásadou trestního řádu uvedenou v ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) „podle § 265r odst. 1 písm. b) tr. řádu“ citovaná rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě i Krajského soudu v Hradci Králové „zrušil a přikázal věc k novému projednání a rozhodnutí pro zřejmé vady, které nelze jinak odstranit“.

K takto podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že v rámci dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu se nelze úspěšně domáhat opravy skutkových zjištění učiněných ve věci soudy a stejně tak nelze ani přezkoumat správnost jimi provedeného dokazování. Přitom zásah do skutkových zjištění lze připustit pouze v určitém rozsahu, to však jen tehdy, jestliže existuje extrémní nesoulad mezi učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudu na straně druhé. To se však v dané věci nestalo, neboť dovolatel v rámci své argumentace zpochybnil pouze správnost postupu soudů činných ve věci při vedení dokazování, a to zejména pokud jde o jeho úplnost a řádné hodnocení důkazů a následnou správnost ve věci učiněných skutkových zjištění. Protože s poukazem na již uvedené se takové námitky zcela míjí s uplatněným dovolacím důvodem, navrhl, aby takto podané dovolání Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětných skutků, které jsou obsaženy v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy a jejich neúplnost s tím, že popsaného trestného jednání se nedopustil. V tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily ve věci podaným znaleckým posudkům podaných jednotlivými znalci z oboru doprava, odvětví dopravy silniční a městské k jednotlivým (deklarovaným) dopravním nehodám, když zejména odvolací soud poukázal i na to, že předmětné znalecké posudky byly vyhotoveny různými znalci, přičemž nelze takto dospět k závěru, že by předmětné posudky byly vyhotoveny účelově a ve prospěch příslušných pojišťoven. Stejně tak soudy odpovídajícím způsobem hodnotily i výpovědi jednotlivých (označených) svědků, materiály předložené jednotlivými pojišťovnami a stejně tak se zabývaly i historií jednotlivých vozidel, vůči kterým bylo dovolatelem uplatněno pojistné. K výhradě dovolatele stran neúplnosti vedeného dokazování potom zejména odvolací soud přesvědčivě vysvětlil, proč zamítl návrh na doplnění dokazování o znalecký posudek předložený dovolatelem, když uvedl, že tento se jeví jako nadbytečný, zpracovaný se značným časovým odstupem od předmětných skutků, přičemž nevidí důvody nevěřit již dříve vyhotoveným znaleckým posudkům. S ohledem na uvedené tak nelze než uzavřít, že námitky dovolatele ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v tomto směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 16. prosince 2009

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka