Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4240/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 24. 4. 2006, č. j. -44, jímž městský soud zamítl návrh povinné na zastavení exekuce. Odvolací soud uzavřel, že vykonávaný platební výměr není nicotným správním aktem (viz. poslední odstavec třetí a první odstavec čtvrté strany na č. l. 94, 95), a že – jelikož byl řádně doručen uložením na poště – je vykonatelným exekučním titulem. V tomto směru podle názoru krajského soudu neobstojí odvolací námitka nedoručení výměru odůvodněná tvrzením, že povinná v jiné věci (sp. zn. ) předložila generální plnou moc udělenou advokátu.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje – pouze – z ustanovení povinná namítá existenci dovolacích důvodů podle a , aniž při tom specifikuje, v čem byl naplněn posléze uvedený dovolací důvod. Nesprávné právní posouzení věci spatřuje v tom, že odvolací soud z úřední povinnosti nepřihlédl k nicotnosti exekučního titulu; ta měla podle ní spočívat v okolnosti, že vykonávaný platební výměr nepodepsal správce konkurzní podstaty původní oprávněné hornické pojišťovny, nýbrž její likvidátor. Nesprávně podle dovolatelky posoudil odvolací soud také otázku náhradního doručení exekučního titulu, jenž měl podle ní být doručen advokátovi vybavenému generální plnou mocí.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatelka – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) jen důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesla, a k závěru o splnění této podmínky nelze dospět ani hodnocením námitek v dovolání obsažených. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek, tedy otázek významných pro posouzení, zda jsou splněny všechny zákonem předepsané předpoklady pro zastavení výkonu rozhodnutí, uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Otázku případné nicotnosti vykonávaného platebního výměru posoudil odvolací soud v souladu s judikaturou (viz usnesení z 15. 2. 2006, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud uzavřel, že při výkonu pravomoci zdravotní pojišťovny jako úpadkyně se uplatní působnost likvidátora, jinými slovy řečeno, že likvidátor při výkonu této pravomoci může podepisovat platební výměry, byť je zdravotní pojišťovna v konkurzu).

K závěru o přípustnosti dovolání není způsobilá vést ani druhá dovolací námitka, že totiž je platební výměr nevykonatelný pro nedostatek řádného doručení (jelikož správně měl být doručen zástupci); dovolatelka přehlíží, že otázku správnosti doručení titulu řešil v rámci posuzování včasnosti odvolání proti němu již nalézací odvolací orgán, totiž rozhodčí orgán Hornické zaměstnanecké zdravotní pojišťovny v likvidaci (č. l. 78 – 82), který odvolání povinné jako opožděné zamítl. Tímto rozhodnutím z 28. 6. 2006 byl odvolací exekuční soud při rozhodování dne 7. 5. 2007 vázán (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 30.6.2005, sp. zn. 2207/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č.10, /2005 pod poř. č.166).

Protože tedy dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání ( věta první ) podle ustanovení , odmítl.

O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2009

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.

předseda senátu