Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2412/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal na žalovaných zaplacení 380.000 Kč jako náhrady škody, která spočívala v nemožnosti užívat řádným způsobem nemovitosti (pozemky č. 601/1 a č. 599/2, dům č.p. 2 s vedlejšími stavbami), zapsané na listu vlastnictví č. 169 pro katastrální území Záblatí, dále v nákladech na záchranné a stavební práce a opravy hroutících se staveb, nákladech na odklízecí práce zhroucených částí stavebí, nákladech na provedení demolice vepřína po stržení větrem, nákladech na pohonné hmoty v souvislosti s odklízecími a demoličními pracemi a dalších nákladech vzniklých v souvislosti se snahou domoci se nápravy stavu zapříčiněného žalovanými.

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 25. 9. 2007, č.j. -288, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 5. 2007, č.j. -234, jímž byla žaloba zamítnuta a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení; odvolací soud zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že dne 4. 2. 1995 žalovaní 1) a 2) jako prodávající uzavřeli s žalobcem jako kupujícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod výše uvedených nemovitostí. Prodej nemovitostí zprostředkovával žalovaný 3). Žalovaný 4) zpracoval znalecký posudek, v němž určil odhadní cenu nemovitostí částkou 942.070 Kč a stanovil opotřebení lineární metodou na stáří 100 let s prodlouženou životností v délce 30 let. Kupní cena byla předem dohodnuta na 500.000 Kč. Žalobci bylo ještě před uzavřením kupní smlouvy umožněno nemovitosti si prohlédnout a zároveň mu byly po vzájemné dohodě od 11. 1. 1995 poskytnuty klíče. Po nastěhování žalobce zjistil, že do nemovitostí prosakuje voda, po vichřici se vzedmula střecha a byly odhaleny další vady nemovitostí. Náklady vzniklé v souvislosti s odstraňováním vad nemovitostí a následků těchto vad žalobce vyčíslil na 537.334,60 Kč, po žalovaných se však soudně domáhal pouze zaplacení částky 380.000 Kč. Soudy obou stupňů uzavřely, že ve vztahu k žalovaným 1) a 2) není žalobcem uplatněný nárok nárokem na náhradu škody, nýbrž nárokem z titulu odpovědnosti za vady (na slevu z kupní ceny). Ze závěrů učiněných v řízení před Okresním soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. však vyplývá, že žalobce neuplatnil nároky z odpovědnosti za vady včas, a došlo tak k jejich prekluzi. Ve vztahu k žalovaným 3) a 4) soudy obou stupňů posuzovaly uplatněný nárok jako nárok na náhradu škody, neshledaly však porušení žádné právní povinnosti žalovanými 3) a 4), ani neshledaly příčinnou souvislost mezi jejich jednáním a vznikem tvrzené škody.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které považuje za přípustné podle a uplatňuje dovolací důvody podle a b) Za otázku zásadního právního významu považuje nejednotnost judikatury v dané věci, a to zejména v otázce dobrých mravů ve vztahu k rozhodování o nákladech řízení. Dále dovolatel namítá rozpor s hmotným právem při řešení otázky relativní neplatnosti smlouvy pro podstatný omyl týkající se předmětu smlouvy, zejména omyl ohledně stavu výše uvedených nemovitostí. Dovolatel spatřuje jinou vadu řízení i v nesprávném posouzení uplatněného nároku na zaplacení peněžité částky jako nároku na slevu z kupní ceny namísto nároku na náhradu škody.

Podle článku II bodu 12 věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. 7. 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 25. 9. 2007, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „ “).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v oprávněnou osobou – účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem ve smyslu a 4 , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Podle , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část věty za středníkem ), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravuje a c) Protože rozsudku soudu prvního stupně nepředcházelo zrušující rozhodnutí odvolacího soudu, nejde o případ uvedený v a tak zbývá posoudit, zda je dovolání přípustné podle

Dovolatel namítá rozpor s hmotným právem při řešení otázky relativní neplatnosti smlouvy pro podstatný omyl týkající se předmětu smlouvy, zejména omyl ohledně stavu předmětných nemovitostí, ve skutečnosti však brojí proti skutkovému závěru odvolacího soudu i soudu prvního stupně, že nebyl žalovanými uveden v omyl ohledně stavu těchto nemovitostí; tyto námitky (stejně jako námitky o pochybení při hodnocení důkazů), jež jsou podřaditelné dovolacímu důvodu podle , jsou ovšem pro úvahu o přípustnosti dovolání podle bez významu a Nejvyšší soud k nim nemůže přihlížet.

Zásadní právní význam nemá ani řešení otázky vlivu omylu žalobce na platnost uzavřené kupní smlouvy. Dle ustálené judikatury se o omluvitelný omyl nejedná, byl-li omyl jednající osoby zaviněn její nedbalostí při využití možnosti ověřit si skutečnosti rozhodné pro uskutečnění zamýšleného právního úkonu (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. ).

Pokud jde o dovolatelem vytýkané nesprávné právní posouzení uplatněného nároku na zaplacení peněžité částky jako nároku z titulu odpovědnosti za vady (nároku na slevu z kupní ceny), daná otázka již byla řešena v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. , a odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, ji vyřešil v souladu s tam uvedenými závěry, a tedy i s hmotným právem. Dovolatelovy námitky, že je nesporné, že škoda způsobená žalovanými byla způsobena úmyslně, se opět týkají správnosti skutkových zjištění a platí o nich to, co je uvedeno výše.

Námitka rozporu s dobrými mravy ve vztahu k rozhodování o nákladech řízení je bezpředmětná, neboť proti výroku o nákladech řízení není dovolání přípustné (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003).

Z uvedeného je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž dovolání není přípustné. Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolání podle věty první za užití odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl dle věty první, a tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. prosince 2009

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu