Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4529/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně  Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobců a) Ing. I. J., a b) Mgr. Z. J., zastoupených advokátem, proti žalovaným 1) M. H.,  a 2) J. H., zastoupeným advokátem, o zaplacení částky 8.585,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp.zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. prosince 1999, č.j. -12, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 4. dubna 2000, č.j. -19, takto:

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Děčíně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 15. 7. 1999, č.j. -8, výrokem I. řízení zastavil (pro zpětvzetí žaloby), rozhodl o vrácení poloviny soudního poplatku ve výši 250,- Kč (výrok II.) a o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení (výrok III.).

K odvolání žalovaných směřujícímu proti výroku III. o náhradě nákladů Krajský soud v Ústí nad Labem (soud odvolací) usnesením ze dne 7. 12. 1999, č. j. -12, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 4. 4. 2000, č.j. -19, usnesení soudu prvního stupně v napadené části změnil tak, že uložil žalobcům povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalovaným na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 2.150,- Kč (výrok I.) a na nákladech odvolacího řízení částku 450,- Kč (výrok II.).

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci (zastoupeni advokátem) dovolání, v němž vyjadřují nesouhlas s napadeným rozhodnutím s tím, že důvodem pro zpětvzetí žaloby bylo uzavření dohody o zániku nájmu s žalovanými, čímž dle čl. IV. obě strany považovaly dluh, jež byl předmětem řízení, za vyrovnaný, že žaloba  tudíž byla podána důvodně a náklady řízení měli dle platit žalovaní, žalobci však s ohledem na výše uvedenou dohodu s rozhodnutím soudu prvního stupně souhlasili. Navrhli, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení

Vyjádření k dovolání podáno nebylo.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy první (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí bylo vydáno 7. prosince 1999, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ “).

Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobami k tomu oprávněnými – účastníky  řízení ( ) za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelů ve smyslu a 4 , se dovolací soud zabýval jeho přípustností.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení , a

Podle ustanovení o.s.ř není dovolání přípustné, neboť není dána žádná z vad zde uvedených. Z ustanovení , písm. a) plyne, že dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně; to však neplatí (mimo jiné), jde-li o usnesení o nákladech řízení. Z uvedeného je zřejmé, že dovolání v části, v níž směřovalo proti výroku I. napadeného rozhodnutí, není přípustné. Dovolání proti výroku o nákladech odvolacího řízení rovněž není přípustné, neboť jeho přípustnost nezakládá žádné z ustanovení přicházejících v úvahu (ustanovení proto, že rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení není mezi tam vyjmenovanými usneseními a ustanovení proto, že v daném případě nejde o usnesení potvrzující ani ve věci samé).

Dovolací soud proto dovolání žalobců podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení věty první, , a o skutečnost, že žalovaným nevznikly (podle obsahu spisu) v dovolacím řízení náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelům právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2009

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu