Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2635/2008

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 29. 8. 2007, č. j. -9, Okresní soud v Přerově nařídil podle rozhodnutí Č. t. ú., odboru pro severomoravskou oblast, ze dne 24. 6. 2005, č. j. 207154/2005-6381-II.výpr., k vymožení pohledávky 1507,- Kč a nákladů exekuce na majetek povinného exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. T. V., soudního exekutora (výrok II. a výrok III.), návrh, kterým se oprávněná domáhala nařízení exekuce pro dalších 6 988 Kč zamítl (výrok I.). Zamítavý výrok okresní soud odůvodnil tím, že Č. t. ú. (dále též jen „Úřad“) nemá pravomoc rozhodnout o povinnosti zaplatit smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě o poskytování telekomunikačních služeb.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci shora uvedeným rozhodnutím usnesení okresního soudu v napadené části, tj. zamítavém výroku, potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o nedostatku pravomoci Č. t. ú. rozhodovat o povinnosti účastníka zaplatit poskytovateli veřejné telekomunikační služby sjednanou smluvní pokutu. Uzavřel, že pravomoc Úřadu k rozhodování sporů o peněžité plnění mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a účastníkem „je ohraničena smlouvou o poskytování telekomunikačních služeb“, tj. služeb, jejichž poskytování spočívá zcela nebo zčásti v přepravě nebo směrování informací telekomunikačními sítěmi třetím osobám (, . písm. d/ , o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, dále též jen „“). Sjednání smluvní pokuty pro případ porušení smluvních povinností je oproti tomu plně v dispozici účastníků, a proto k projednání a rozhodnutí sporů vyplývajících z takového závazkového právního vztahu je pravomocný soud. Smluvní pokuta netvoří totiž příslušenství pohledávky, a nemůže proto ani sdílet osud závazku účastníka k zaplacení dlužné ceny za poskytnuté telekomunikační služby.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z (ve znění účinném do 30. 6. 2009) – namítá oprávněná, že napadené rozhodnutí spočívá nesprávném právním posouzení věci ( a odst. 2 písm. b/ ) a že má po právní stránce zásadní význam. Soudům vytýká, že nesprávně vyložily znění bodu 8. písm. d) , o telekomunikacích, když „nepřiměřeně zúžily pojem finanční plnění vyplývající ze smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb pouze na hovorné.“ Poukazuje na to, že svěřil rozhodování ve věcech sporů o povinnosti účastníka k finančnímu plnění vyplývající ze smlouvy mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a účastníkem o poskytování telekomunikačních služeb Úřadu a že v dané věci je smluvní pokuta sjednána jako sankční finanční plnění (jeden….finanční nárok z jednoho smluvního vztahu), nikoliv jako jiný soukromoprávní vztah, jak tvrdí soud. Připomíná, že závěr o pravomoci Úřadu podporuje i nová právní úprava, tj. , o elektronických komunikacích. Oprávněná navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud rozhodl o dovolání podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009, dále jen „“ (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení , lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Oprávněná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam přednesla, jejich hodnocením však k takovému závěru dovolací soud nedospěl.

Exekuci lze nařídit, jsou-li splněny věcné předpoklady ( ve znění účinném do 31. 10. 2009). Jedním z těchto předpokladů je, aby titul, jehož výkon se navrhuje, vydal „oprávněný orgán“, tedy orgán, který byl k tomu pravomocný. Závěr, že exekuční titul vydal neoprávněný orgán, vede k zamítnutí návrhu na nařízení exekuce (popř. je důvodem jejího zastavení podle , , ve spojení s ).

Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí ze dne 16. 2. 2005, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura 5/2005 pod č. 82, dovodil, že právní vztah mezi poskytovatelem veřejné telekomunikační služby a jejím uživatelem podle je vztahem soukromoprávním. Č. t. ú. – jako správní a regulační úřad ve věcech telekomunikací a poštovních služeb (viz ) – je orgánem, který je v oblasti telekomunikačních služeb nadán pravomocí projednat a rozhodnout spor o nárok provozovatele veřejné telekomunikační sítě na peněžité plnění vyplývající ze smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb uzavřené s účastníkem (uživatelem). „Finančním plněním“ ve smyslu ustanovení bodu 8. písm. d/ je právo na úhradu za přepravu nebo směrování informací telekomunikačními sítěmi třetím osobám“, tedy za služby, které je povinen provozovatel poskytnout „za cenu sjednanou podle zvláštního právního předpisu“, tj. 0 Sb., k níž účastníka zavazuje ustanovení , ve spojení s odstavcem 1 „Finanční plnění“ spjaté s poskytováním telekomunikačních služeb vymezených v není tedy právo oprávněné na smluvní pokutu za nevyužívání telekomunikačních služeb (související s prodejem mobilního telefonu za „zvýhodněnou cenu“), i když závazek povinné byl obsažen ve smlouvě. Rozhodování o nároku na zaplacení smluvní pokuty tedy zákon Č. t. ú. nesvěřuje, a proto jeho rozhodnutí o takovém nároku je nicotným správním aktem, který není způsobilý být podkladem exekuce (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. ). Rozhodl-li odvolací soud v souladu s tímto názorem, nelze dovolatelčiny námitky považovat za způsobilé pro závěr, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní právní význam.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je podle , věty první, a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, ,a ; povinné ve stadiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2009

JUDr. Miroslava Jirmanová,v. r.

předsedkyně senátu