Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1100/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele Ch. D., zastoupeného JUDr. P. E., advokátem, za účasti 1) C. – G., s. r. o., 2) C. – G. S., 3)  O. R. J., a 4) S. s. r. o., v likvidaci, všech zastoupených Mgr. M. D., advokátem, o určení, že navrhovatel je jediným společníkem, o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci  ze dne 31. října 2007, č. j. – 203, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. března 2007, č. j. – 167, kterým tento soud zamítl návrh na určení,  že navrhovatel je jediným společníkem obchodní společnosti C.-G., s. r. o. (dříve G. s. r. o.; dále též jen „společnost“) s obchodním podílem ve výši 100 % a zcela splaceným peněžitým vkladem 10.000,- Kč, a návrh, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí společnosti C.-G. S. (jako jediného společníka společnosti) vydané dne 9. září 1999 v působnosti valné hromady o udělení souhlasu k převodu obchodního podílu společníka Ch. D. a odvolání Ch. D. z funkce jednatele a jmenování nového jednatele O. R. J.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen „“), odmítl.

Učinil tak především proto, že z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( věta první ), je pak možné –  z povahy věci – posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne  7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Výhradou, podle které odvolací soud bagatelizoval nesrovnalosti ověřovací doložky notáře a záznamu v ověřovací knize notáře a nesprávně je vyhodnotil, dovolatel nezpochybňuje správnost právního posouzení věci odvolacím soudem. Pouze namítá nesprávnost skutkových zjištění soudu. Uplatňuje tak dovolací důvod, jehož prostřednictvím přípustnost dovolání podle , jak uvedeno výše, založit nelze.

Dovolání není přípustné ani co do řešení otázky platnosti rozhodnutí jediného společníka ze dne 9. září 1999.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení je, že řešená právní otázka měla pro rozhodnutí o věci určující význam, tedy že nešlo jen o takovou otázku, na níž výrok odvolacího soudu nebyl z hlediska právního posouzení založen. Zásadní právní význam pak má rozhodnutí odvolacího soudu zejména tehdy, jestliže v něm řešená právní otázka má zásadní právní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu).

Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu z pohledu dovolatelem uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahového vymezení ( věta první ) zásadně právně významným neshledává. Závěry odvolacího soudu týkající se označení jediného společníka v rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady totiž postrádají potřebný judikatorní přesah, když jsou významné právě a jen pro projednávanou věc.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle ustanovení , věty první, , , neboť navrhovatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. prosince 2009

doc. JUDr. Ivana  Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu