Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3135/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Strakonicích rozsudkem ze dne 26. 10. 2006, č. j. -381, uložil žalované zaplatit žalobci 328.701,- Kč, co do dále požadované částky 27.000,- Kč žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozhodl tak o nároku žalobce na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem vodohospodářského orgánu, jehož následkem došlo k narušení provozu malé vodní elektrárny žalobce a tím ke ztrátě zisku z výroby elektřiny. O základu nároku na náhradu ušlého zisku bylo rozhodnuto mezitímním rozsudkem téhož soudu  ze dne 26. 9. 2005, č. j. -242, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 3. 2006, č. j. -261. Soud na základě znaleckého posudku a výpovědi znalce prof. Ř. a za použití stanovil výši náhrady za zisk, jehož žalobce byl schopen dosáhnout výrobou el. energie v době od 1. 11. 1998 do 31. 12. 1999 a jehož z důvodu zásahů v lokalitě jezu J. nedosáhl.

K odvolání obou účastníků Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 28. 3. 2007, č. j. -411, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a napadený rozsudek přezkoumal zejména z hlediska odvolacích námitek obou stran, jež neshledal důvodnými.

Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání a uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení podle Uvádí, že pro výpočet výše ušlého zisku je podstatná podoba koruny jezu J., ovlivňující množství protékající vody. Poukazuje na průběh vydávání správních rozhodnutí a na další listinné důkazy, jež jsou významné pro určení „právního stavu podoby koruny jezu J.“, a popisuje, do jaké míry je žalobce respektoval či nikoliv. Namítá, že výpočet ušlého zisku měl vycházet ze skutečnosti, že žalobce nedemontoval provizorní úpravu jezu J., jak mu bylo uloženo, a tato úprava koruny jezu pak působila v jeho prospěch. Za otázku zásadního právního významu považuje „přípustnost či nepřípustnost změny právního stavu založeného pravomocným správním rozhodnutím v důsledku správního paaktu nebo rozhodovací činnosti soudu v rámci civilního soudního řízení“.

Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že s námitkou dovolatelky se soudy obou stupňů vypořádaly a tuto problematiku řešil i znalec ve svém posudku. Popisuje stav předmětného jezu v době výstavby malé vodní elektrárny a uvádí, že provizorní úprava jezu byla odstraněna, což bylo znalecky potvrzeno v řízení o soudní výkon rozhodnutí v r. 2003. Po celé rozhodné období byl jez po celé délce vyrovnaný a znalec prof. Ř. ve svém posudku vycházel ze skutkového stavu odpovídajícího stavu v rozhodném období. Podstatou námitek dovolatelky je nesouhlas se zjištěným skutkovým stavem a protože rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam, navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 28. 3. 2007, Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II ).

Přípustnost dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanovením Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné, jen jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ust. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací soud je zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ) a při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel označil, za současného naplnění podmínky, že na takto označených právních otázkách (závěrech) rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a že v rozsudku řešená a dovoláním vymezená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale zároveň i z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec.

Žádná z námitek v dovolání není v dané věci otázkou zásadního právního významu ve smyslu , odst. 3 Ačkoliv v dovolání je výslovně uplatněn dovolací důvod podle ust. b) , z vylíčení důvodů dovolání vyplývá, že dovolatelka nesouhlasí se skutkovým stavem, jak byl zjištěn a z nějž soudy obou stupňů vycházely v projednávané věci. Dovolatelka v podstatě brojí proti skutkovému zjištění ohledně tvaru koruny jezu v rozhodném období a její zásadní námitkou je otázka vyrovnaného či nevyrovnaného jezu, tedy otázka skutková. Zpochybňuje podklady, z nichž vycházel znalec při vypracování znaleckého posudku, i skutkové závěry soudů obou stupňů.

V daném případě záviselo zjištění výše škody na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí ( ), důkaz znaleckým posudkem i výslech znalce byl proveden a zejména odvolacím soudem zevrubně hodnocen podle zásad vyjádřených v (tzv. zásada volného hodnocení důkazů), z hlediska přesvědčivosti posudku co do jeho úplnosti, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Pokud dovolatelka zpochybňuje hodnocení důkazu znaleckým posudkem a předkládá vlastní verzi o skutkovém stavu v období  rozhodném pro výpočet výše škody, nejedná se o námitky proti právnímu posouzení, nýbrž proti skutkovému zjištění. Tyto námitky nečiní rozhodnutí odvolacího soudu zásadně významným po právní stránce, neboť se týkají skutkových zjištění, a je tak uplatňován dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), který lze však uplatnit pouze, je-li dovolání přípustné podle a b) , což není tento případ.

Za této situace ani dovolatelem formulovaná právní otázka předložená k posouzení dovolacímu soudu není v dané věci otázkou zásadního významu ve smyslu , odst. 3 už jen proto, že rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá na řešení „právního stavu založeného pravomocným správním rozhodnutím“ ani jeho „změny v důsledku správního paktu nebo rozhodovací činnosti soudu“, a její řešení právě s ohledem na zjištěný skutkový stav nemůže ani přivodit jiné rozhodnutí v této věci.

Jelikož není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl podle ust. a

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. prosince 2009

JUDr. Marta  Škárová, v. r.

předsedkyně senátu