Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4483/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 4. 2007, č. j. -149, změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. 9. 2006, č. j. -104, ve vyhovujícím výroku o věci samé, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni a) částku 1.647.457,75 Kč, žalobkyni b) částku 1.647.457,75 Kč a žalobci c) částku 3.294.901,50 Kč s úroky z prodlení, jen ohledně výše úroků z prodlení, jinak jej v tomto výroku a ve výroku o náhradě nákladů řízení potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Shledal důvodným nárok žalobců na náhradu škody způsobené žalovaným, který po účinnosti , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v rozporu s jeho prodal část pozemku, jež byla následně zastavěna a zatížena tak právy třetích osob, čímž došlo ke znehodnocení majetku žalobců coby restituentů. Odpovědnost žalovaného je dána podle obč. zák. a výši škody soud zjistil na základě znaleckého posudku.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. Poukazuje na důkazy, jejichž provedení navrhl v průběhu řízení a jež nebyly soudem prvního stupně provedeny z důvodu, že jsou nadbytečné, a důkazní řízení nedoplnil ani odvolací soud. Dovozuje, že navrženými důkazy by bylo prokázáno, že pozemek byl zastavěn před účinností zákona o půdě, že on nebyl vlastníkem ani provozovatelem zařízení na pozemku stojících a že došlo ke zhodnocení pozemku. V problematice vztahu zákona o půdě a činnosti povinné osoby, která svou činností pozemky zhodnotí, spatřuje zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou - účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Vzhledem k tomu, že dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 25. 4. 2007, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II ). Podle ust. , ve znění účinném od 23. 1. 2009 (část první, čl. II, bod 12, část za středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), obsahuje odůvodnění pouze stručný výklad důvodů, pro které je dovolání nepřípustné.

Dovolatel namítá především nesprávnost skutkových zjištění a neprovedení navržených důkazů. Jeho námitky nesměřují proti posouzení věci po právní stránce, nýbrž proti zjištěnému skutkovému stavu, a nezakládají tedy přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu podle Pochybení při hodnocení důkazů a nesprávné skutkové zjištění představují dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), jenž lze uplatnit pouze, je-li dovolání přípustné podle a b) , nikoliv v této věci. Ani z popisu toho, s čím dovolatel nesouhlasí, nelze dovodit žádnou konkrétní právní otázku, jež by rozhodnutí odvolacího soudu činila zásadně právně významným ve smyslu Námitka, že nebyl proveden některý z navržených důkazů, sama o sobě žádný zásadní právní význam nemá a k případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - , by pak mohlo být v dovolacím řízení přihlédnuto jen v případě přípustného dovolání, což není tento případ.

Z uvedeného vyplývá, že není podklad pro závěr o zásadním významu rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce.

Jelikož dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné, Nejvyšší soud je odmítl podle ust. a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a , neboť žalovaný nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalobkyni žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 15. prosince 2009

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu