Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1041/2008

U S N E S E N Í

JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného Ing. M. F., zastoupeného advokátem, proti povinnému J. P., za účasti soudního exekutora JUDr. J. P., zastoupeného advokátem, pro 1.000.000,- Kč s příslušenstvím, o rozvrhu výtěžku z prodeje nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání soudního exekutora proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. dubna 2007, č. j. - 69, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Soudní exekutor je povinen zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 21. 7. 2006, č. j. - 37, rozhodl, že rozdělovaná podstata ve výši 620.000,- Kč se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojí 1) pohledávka soudního exekutora JUDr. J. P. v podobě nákladů exekuce k hotovému zaplacení ve výši 120.658,90 Kč, 2) pohledávka Okresní správy sociálního zabezpečení O. k hotovému zaplacení ve výši 109.461,- Kč a 3) pohledávka oprávněného k hotovému zaplacení v celkové výši 389.880,10 Kč, představující náklady oprávněného v exekučním řízení ve výši 24.900,- Kč a jistinu ve výši 364.980,10 Kč.

Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení okresního soudu tak, že rozdělovaná podstata 620.000,- Kč se rozvrhuje tak, že se z ní uspokojí přihlášené pohledávky v tomto pořadí a výši: 1) pohledávka Okresní správy sociálního zabezpečení O. k hotovému zaplacení ve výši 109.461,- Kč, 2) pohledávka oprávněného k hotovému zaplacení ve výši 464.590,50 Kč a 3) pohledávka soudního exekutora JUDr. J. P. ve výši 45.948,50 Kč, a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že pohledávku soudního exekutora na nákladech exekuce ve výši 120.658,90 Kč není možno uspokojit jako pohledávku v první skupině podle , neboť ji „nelze připodobnit“ k pohledávce státu vzniklé v souvislosti s prováděním dražby. V tomto směru krajský soud vycházel ze závěrů vyjádřených ve Stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. , podle kterých „osud pohledávky soudního exekutora sdílí osud pohledávky oprávněného“, a proto je nutno ji uspokojit jako pohledávku třetí skupiny podle

Proti tomuto usnesení podal soudní exekutor dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že pohledávku soudního exekutora není možno uspokojit jako pohledávku v první skupině podle , a namítá, že soudní exekutor je subjektem, na nějž byla zákonem přenesena „určitá část státní moci“ v souvislosti s výkonem exekuční činnosti, a že mu tak v průběhu exekuce vznikají náklady, které mají svůj hmotněprávní i procesněprávní základ výhradně v zákoně č. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen „“). S poukazem na větu druhou tohoto zákona (podle kterého úkony soudního exekutora se považují za úkony soudu) dovozuje, že náklady oprávněného nelze ztotožnit s náklady exekuce, že náklady exekuce nelze považovat za příslušenství pohledávky oprávněného a že je zcela zřejmá souvislost mezi a exekučního řádu. Přenesl-li tudíž stát povinnost provádět exekuci a zároveň platit náklady provedení exekuce na soudní exekutory, nelze než náklady exekuce „připodobnit“ nákladům státu v soudním výkonu rozhodnutí. Z těchto důvodů by náklady exekutora měly být zařazeny do první rozvrhové skupiny podle Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a aby dovolací soud „potvrdil usnesení soudu prvního stupně“.

Oprávněný ve svém písemném vyjádření k dovolání navrhl, aby bylo odmítnuto, případně zamítnuto.

Dovolání - přípustné podle a odst. 2 ve spojení s - není důvodné.

Jelikož tzv. zmatečnostní vady podle , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 , k nimž je dovolací soud - je-li dovolání přípustné - povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že náklady exekuce se při rozvrhu rozdělované podstaty v době do účinnosti , kterým se mění , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tj. do 31. 12. 2007, uspokojují ve třetí skupině podle

Tuto otázku odvolací soud vyřešil v souladu s dosavadní soudní praxí. Při zařazení pohledávky soudního exekutora do rozvrhu rozdělované podstaty správně vyšel ze Stanoviska k výkladu (účinného do 31. 12. 2007) ze dne 15. února 2006, sp. zn. , publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4/2006, pod č. 31, v jehož bodu XVIII. Nejvyšší soud zaujal názor (od něhož nemá důvod se odchylovat ani v dané věci), že pohledávka exekutora na náhradu nákladů exekuce se při exekuci prodejem nemovitostí uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve třetí skupině podle Skutečnost, že v exekučním řízení se úkony exekutora považují za úkony soudu ( ), z nákladů exekuce náklady řízení vzniklé státu nečiní.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska námitek uplatněných v dovolání správné, Nejvyšší soud je podle části věty před středníkem zamítl.

Jelikož dovolání bylo zamítnuto, vzniklo oprávněnému podle , a věty první právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které spočívají v částce 1.000,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (, , , , a ), sníženou o 50 % podle vyhlášky, a v částce 300,- Kč paušální náhrady podle o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. prosince 2009

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu