Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3779/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím krajský soud s poukazem na ustanovení § 44 odst. 10 exekučního řádu potvrdil usnesení z 30. 8. 2005, č. j. -7, kterým okresní soud nařídil exekuci, jejímž provedením pověřil navrženého exekutora. Pokud jde o plnou moc udělenou oprávněným advokátu JUDr. J. K. ve vztahu k ní odvolací soud „neshledal žádné závady ani jiné vady řízení, které by měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.“

V dovolání (za zásadně právně významnou považuje otázku platnosti plné moci udělené oprávněným JUDr. J. K.) povinný namítá, že plná moc neobsahuje výslovné zmocnění k podání návrhu na exekuci a nesplňuje tak požadavek ustanovení . Protože tato vada nebyla odstraněna ani postupem podle , považuje dovolatel plnou moc (navíc časově neomezenou) za absolutně neplatnou. Dále odvolacímu soudu vytýká, že ten rozhodl o jeho pouze blanketním odvolání, které tak nesplňovalo náležitosti předepsané ustanovením Protože soud neodstranil vady odvolání, považuje dovolatel napadené rozhodnutí za zmatečné podle Krajský soud podle jeho názoru porušil také ustanovení , jelikož rozhodnutí soudu prvního stupně v důsledku neodstranění vad odvolání nepřezkoumal v rozsahu stanoveném odvolatelem. Konečně pak namítá, že ač opakovaně žádal soud prvního stupně o poskytnutí poučení o procesních právech a povinnostech účastníka, toto poučení mu poskytnuto nebylo.

Oprávněný navrhl odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31.10.2009.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení - jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Dovolacím důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání podle je tudíž pouze důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Takový dovolací důvod však povinný vůbec neuplatnil.

Protože uplatněnými důvody je dovolací soud vázán ( věta první, ), lze otázku, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou právě tomuto důvodu podřaditelné.

Povinný sice tvrdí, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, k závěru o splnění této podmínky však hodnocením námitek v dovolání obsažených dospět nelze; není totiž žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování otázky, zda odvolání povinného (ne)obsahuje skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce (§ 44 odst. 10 věta druhá exekučního řádu) uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Jak plyne z ustanovení a následujících , soud při věcném posuzování návrhu na exekuci zkoumá pouze to, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda je exekuce navrhována v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného ( ), zda k vydobytí peněžité pohledávky nepostačuje exekuce nařízená nebo navržená jiným způsobem ( ), a zda právo není prekludováno. Nesprávnost právního posouzení věci v uvedených směrech povinný v odvolání nevytýkal.

Závěr krajského soudu, že „ve vztahu k plné moci udělené oprávněným advokátu JUDr. J. K. neshledal žádné závady ani jiné vady řízení, které by měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že tudíž odvolací námitky nejsou důvodné“, je tedy v souladu s judikaturou.

Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první, odmítl.

O případných nákladech vzniklých oprávněnému v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. prosince 2009

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu