Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2241/2009

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze potvrdil k odvolání R. d. K. rozsudek ze dne 31. března 2008, č. j. -46, v části prvního výroku, jíž Krajský soud v Hradci Králové zavázal R. d. K. zaplatit navrhovatelce 450.090,- Kč s úrokem z prodlení ode dne právní moci rozsudku do zaplacení; co do zbývající části požadovaného příslušenství odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že „žaloba“ se v tomto rozsahu zamítá (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu „v plném rozsahu“ podalo R. d. K. dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen ), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán obsahem dovolání ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Otázkou platnosti stanov družstva v části upravující lhůtu pro splatnost vypořádacího podílu odchylně od ustanovení , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) se Nejvyšší soud již zabýval v rozsudku uveřejněném pod číslem 51/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V něm uzavřel, že stanovy družstva, které určují lhůtu deseti let pro splatnost vypořádacího podílu, lze v této části považovat za rozporné s dobrými mravy. K témuž závěru se pak opětovně přihlásil v usnesení ze dne 30. srpna 2006, sp. zn. (jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Závěr odvolacího soudu, podle kterého je článek 15 stanov R. d. K. (jenž určuje, že vypořádací podíl se uhrazuje v penězích po dobu dvaceti let v rovnoměrných splátkách, tj. jedna dvacetina každý rok, a nárok na první splátku je splatný uplynutím dvou let od schválení účetní závěrky za rok, kdy členství zaniklo) neplatný podle , , pro rozpor s dobrými mravy, v důsledku čehož je nárok navrhovatelky na zaplacení vypořádacího podílu splatný v souladu s ustanovením obch. zák. uplynutím tří měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž zaniklo členství navrhovatelky, je s označenými rozhodnutími v souladu.

To, že v projednávané věci „nejde o desetiletý odklad splatnosti vypořádacího podílu, ale o splácení vypořádacího podílu v rovnoměrných splátkách po dobu dvaceti let“, pak není důvodem – a dovolatel se mýlí, dovozuje-li opak – k odlišnému posouzení úpravy splatnosti vypořádacího podílu ve stanovách v projednávané věci. Je-li v rozporu s dobrými mravy takové ujednání, podle něhož obdrží (bývalý) člen v plné výši plnění na vypořádací podíl teprve po deseti letech od zániku jeho účasti, je tím spíše nemravná úprava, na jejímž základě má člen obdržet ve stejné lhůtě méně než polovinu vypořádacího podílu.

Důvod připustit dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení dovolání přípustné není.

V části, v níž dovolatel brojí proti měnícímu výroku napadeného rozsudku ve věci samé (jímž byla žaloba ohledně části příslušenství zamítnuta) není dovolání subjektivně přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 7, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. ).

Konečně v části, v níž dovolatel napadá i výrok o nákladech odvolacího řízení, pak dovolání není objektivně přípustné (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání R. d. K. bylo odmítnuto a navrhovatelce vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem v řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle (dále jen „“). Podle ustanovení , , , vyhlášky činí sazba odměny 20.000,- Kč. Takto určená sazba se podle ustanovení vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 10.000,- Kč, jelikož zástupce navrhovatelky učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ustanovení ve výši 300,-Kč a náhradou za 19 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.957,- Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal navrhovatelce k tíži R. d. K. celkem 12.257,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 10. prosince 2009

doc. JUDr. Ivana Štenglová

předsedkyně senátu