Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
CBE355503F950EC1C1257A4E00691587.html
HTML · 11.42 KB
No categories available
29 Cdo 1808/2009
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
II. Navrhovatel je povinen zaplatit Ing. M. V. na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4.050,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho právního zástupce.
O d ů v o d n ě n í :
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. října 2007, č. j. 31 Cm 110/2006 -50, kterým tento soud zamítl „žalobu“ na určení, že „žalovaný“ Ing. M. V. není členem L. b. d. P. 8 (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).
Proti rozsudku odvolacího soudu podalo L. b. d. P. 8 dovolání,
jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5 , § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), odmítl.
Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán obsahem dovolání (§ 242 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu však Nejvyšší soud zásadně právně významným neshledal.
Otázka předkládaná dovolatelem Nejvyššímu soudu k posouzení (nesení důkazního břemene v projednávané věci) nečiní napadané rozhodnutí zásadně právně významným
již proto, že odvolací soud na jejím řešení své rozhodnutí nezaložil. Návrh na určení,
že Ing. M. V. není členem družstva, soudy nezamítly pro neunesení důkazního břemene, ale proto, že na základě provedených důkazů považovaly za prokázané uzavření dohody o převodu členských práv a povinností na Ing. M. V. jakožto nabyvatele.
Ostatními námitkami dovolatel zpochybňuje skutkové závěry odvolacího soudu, čímž vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , jenž u dovolání, jehož přípustnost může být založena toliko prostřednictvím ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. , nemá k dispozici a z nějž závěr o přípustnosti dovolání nelze učinit (srov. výslovné znění označeného ustanovení).
Důvod připustit dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení občanského soudního řádu přípustné být nemůže.
Nejvyšší soud odmítl dovolání i v rozsahu, jímž je napadán výrok II rozsudku odvolacího soudu, neboť dovolání proti výroku, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2003).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když dovolání navrhovatele bylo odmítnuto a účastníkovi vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Náklady řízení sestávají ze sazby odměny advokáta za řízení v jednom stupni (dovolací řízení) určené podle ustanovení § 7 písm. g) , § 10 odst. 3 , § 14 odst. 1 , § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky Ministerstva
spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ve výši 3.750,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů za dovolací řízení tedy celkem činí 4.050,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinné, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 9. prosince 2009
doc. JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu