Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1338/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. , byl obviněný L. C. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 3 písm. a) tr. zák. a trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. Za tyto trestné činy byl podle § 148 odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvaceti měsíců. Podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu tří roků. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to 1.000 kusů nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, 35 kusů svítících nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, 10 kusů redukovaných nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, a 19 kusů cvičných nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43.

Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání proti výroku o vině a trestu. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 12. 8. 2009, sp. zn. , odvolání obviněného zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu, avšak pouze proti výroku o vině trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák., podal obviněný prostřednictvím svého obhájce včas dovolání z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Obviněný se domnívá, že odvolací soud nesprávně zamítl jeho odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, přestože rozsudek soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, v němž je spatřován trestný čin nedovoleného ozbrojování podle tr. zák. Obviněný namítl, že skutek, tak jak byl soudem zjištěn nelze podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu nedovoleného ozbrojování ani pod skutkovou podstatu jiného trestného činu, a to s přihlédnutím ke znění , o střelných zbraních a střelivu. Argumentoval tím, že v ustanovení uvedeného zákona, již není uvedena ve výčtu zakázaného střeliva dřívější kategorie nazývaná „vojenská munice“. Soud proto měl, pokud se týká tohoto výroku o vině, aplikovat ustanovení tr. zák. o zániku trestnosti činu. Vzhledem k novele , o střelných zbraních a střelivu, provedené , i vzhledem k závěru znaleckého posudku Ing. O. P. obviněný namítl, že předmětné střelivo nelze v žádném případě podřadit pod zakázanou munici, protože nejde o průbojné střely tvořené materiálem tvrdším než 250 HB (tvrdost podle Brinella). Proto podle obviněného od 1. 2. 2009 nelze ve smyslu zákona hovořit o nedovoleném ozbrojování. Obviněný dodal, že soud posuzoval střelivo, které u něho bylo zajištěno, jako neověřené nebezpečné střelivo ve smyslu , o ověřování střelných zbraních, střeliva a pyrotechnických předmětů, ve znění pozdějších předpisů. Takovému postupu však podle obviněného brání fakt, že tento zákon nedefinuje pojem zakázaného střeliva.

Z těchto důvodu obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud z podnětu jeho dovolání podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 8. 2009, č. j. -613, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. 4. 2009, č. j. -549, v části, v níž byl obviněný L. C. uznán vinným trestným činem nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák., a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Náchodě, aby v této části věc znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že argumentace dovolatele odpovídá dovolacímu důvodu podle tr. ř. v jeho druhé alternativě. Dovolatel opírá své námitky o restriktivní výklad , o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, po legislativní změně provedené , v němž oproti dřívějšímu právnímu stavu není uvedena v pod č. 4 kategorie „vojenská munice“, která byla nahrazena kategorií „munice“. Tuto formulační změnu je však nutno vykládat systémově z hlediska další zákonné úpravy. Je-li totiž jako zbraň kategorie A v ustanovení č. 1 cit. zákona uvedena položka „vojenské zbraně“, z logiky věci vyplývá, že do stejné kategorie A spadá i střelivo určené do těchto zbraní, jehož užívání v civilních podmínkách je vyloučeno. Podle názoru nejvyšší státní zástupkyně lze nalézt podpůrný argument v ustanovení vyhl. č. , o dovoleném výrobním provedení plynové zbraně, expanzní zbraně a střeliva, podle něhož se za dovolené výrobní provedení střeliva považuje střelivo se střelou, jejíž jádro smí být pouze z měkkého materiálu, zatímco předmětné střelivo, a to náboje vzor 43, má střelu s ocelovým jádrem. Poukázala také na vyjádření znalce Ing. J. P. z Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, že nemůže jít o dovolené střelivo ani s ohledem na obsah , o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Přitom právě tento úřad je ve smyslu , o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, tím orgánem, který rozhoduje v pochybnostech o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorií vymezených v cit. zákona. Z těchto důvodů, jakož i na základě argumentace obsažené v napadeném rozhodnutí i rozsudku soudu prvního stupně, považuje dovolání obviněného za nedůvodné.

Nejvyšší státní zástupkyně proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. Současně navrhla, aby Nejvyšší soud rozhodl o dovolání v neveřejném zasedání a vyjádřila podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností:

Podle skutkových zjištění soudů obviněný spáchal trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. tím, že v přesně nezjištěné době do 14. 6. 2007 si opatřil a v místě svého pobytu v N. – L. přechovával střelivo, a to 1.000 kusů nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, 35 kusů svítících nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, 10 kusů redukovaných nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, a 19 kusů cvičných nábojů ráže 7,62 mm, vzor 43, když všech 1.064 kusů výše specifikovaného střeliva bylo v dobrém technickém stavu a bylo způsobilé ke střelbě, a takto si počínal přesto, že mu nebyla jako držiteli zbrojního průkazu příslušným subjektem udělena výjimka k držení takového střeliva podle , o střelných zbraních a střelivu, v platném znění, a podle citovaného zákona ve znění účinném do 31. 1. 2009 uvedené střelivo bylo označeno jako střelivo kategorie A – vojenská munice, přičemž nadále je toto střelivo stále považováno za neověřené nebezpečné střelivo ve smyslu , o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků.

Trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. b) tr. zák. spáchá, kdo bez povolení hromadí, vyrábí nebo sobě nebo jinému opatřuje zbraně nebo střelivo.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu a na jeho podkladě lze uplatňovat pouze námitky proti právní kvalifikaci skutku, tak jak byl zjištěn soudy (právní námitky). Dovolání se nemůže zakládat na námitkách proti skutkovým zjištěním soudů, tedy na námitkách skutkových. Na základě tohoto dovolacího důvodu nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle § 2 odst. 5, 6 tr. ř., protože tato činnost soudu spočívá v aplikaci procesních a nikoliv hmotně právních ustanovení. Nejvyšší soud může jen zcela výjimečně zasáhnout do skutkového základu rozhodnutí, které bylo napadeno dovoláním, a to vzhledem k principům, které vyplývají z ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. Může tak učinit jen tehdy, pokud jeho zásah odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky spočívající v právním posouzení jiné skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva.

Dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř., přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedených v písmenech a) – k).

Základní námitkou, jíž obviněný argumentuje tím, že došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku je okolnost, že s účinností od 1. 2. 2009 nezná , o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, kategorii vojenská munice. Předně musí dovolací soud poukázat na správnou argumentaci odvolacího soudu, který se vypořádal s obdobnou námitkou obviněného v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Odvolací soud uvedl, že není sporu o tom, že obviněný si opatřil a v místě svého pobytu přechovával do 14. 6. 2007 střelivo kategorie A podle , v tehdy platném znění, označené jako vojenská munice, přičemž obviněnému nebyla jako držiteli zbrojního průkazu udělena výjimka k držení takového střeliva. Přestože od 1. 2. 2009 již toto střelivo nelze zařadit do kategorie vojenská munice, neznamená to beztrestnost obviněného. Dále odvolací soud poukázal na to, že soud prvního stupně správně usoudil s přihlédnutím k závěru znalce Ing. P., že se nyní jedná o neověřené nebezpečné střelivo ve smyslu , o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků, ve znění pozdějších předpisů, přičemž obviněný neměl k jeho držení příslušné oprávnění. Krajský soud v Hradci Králové se také zabýval posouzením trestného činu vzhledem k tr. zák. a nepřisvědčil obviněnému, že došlo k zániku trestnosti činu a ztotožnil se se závěry okresního soudu, že jednání obviněného bylo trestné nejen v době do 31. 1. 2009, ale i v době pozdější.

K námitce obviněného, pokud jde o kategorie střeliva, je nutno obviněnému přisvědčit, že s účinností od 1. 2. 2009 nezná platný zákon o zbraních kategorii vojenské střelivo. Důvodová zpráva k , kterým byl novelizován , o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů, uvádí, že návrh nově vymezuje pojem munice. V souvislosti s novým pojmem je již nadbytečný pojem vojenská munice, a proto návrh již s tímto pojmem v zákoně nepočítá a podřazuje jej pod pojem munice. Tato změna je již zapracována i v dalších novelizačních bodech. Ze znění důvodové zprávy je zřejmé, že tzv. vojenská munice je součástí pojmu munice, kterou užívá nyní platný a účinný , o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. Nedošlo tedy k takové změně zákona, která by právně odstranila pojem „vojenská munice“. Proto je nedůvodná námitka obviněného, že v důsledku zmíněné změny zákona došlo i ke změně společenských poměrů, která odůvodňuje zánik trestnosti činu. Stejně tak neobstojí námitka obviněného opírající se o tr. zák. o časové působnosti trestních zákonů.

Soudy správně vycházely z toho, že v době spáchání trestného činu se jednalo o tzv. vojenskou munici, a to zakázané střelivo kategorie A podle zákona o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů. Podle , ve znění pozdějších předpisů, zbraň kategorie A je zakázáno nabývat do vlastnictví, držet nebo nosit, pokud není dále stanoveno jinak. Zákaz podle věty první se nevztahuje na vývoz nebo dovoz uskutečňovaný podle zvláštních předpisů. Podle cit. zákona Policie České republiky (dále jen „policie“) může udělit výjimku držiteli zbrojního průkazu skupiny A nebo zbrojní licence skupiny A, F, G, H, I nebo J, který provádí a) sběratelskou nebo muzejní činnost, b) přepravu, střežení mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek nebo střežení objektů mimořádné důležitosti, anebo objektů důležitých pro obranu státu, c) výrobní nebo obdobnou činnost, při které ke zkoušení výrobků nutně potřebuje zbraň kategorie A, d) výuku a výcvik ve střelbě ze zbraní kategorie A, nebo e) filmovou nebo divadelní činnost; v takovém případě musí být zbraň nevratně upravena tak, aby při střelbě z ní mohly být použity pouze cvičné náboje a nábojky. Výjimku lze udělit, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, a lze jí časově omezit, pokud je udělena podle písmen b) až e).

Obviněný L. C. byl sice držitelem zbrojního průkazu vydaného pro skupiny A, B, G od 14. 9. 1998 a téhož dne převzal zbrojní průkaz, avšak nebyla mu udělena Policií České republiky výjimka k držení vojenského střeliva, jak vyplývá ze zprávy Policie České republiky, Okresního ředitelství, Inspektorátu pro zbraně, střelivo, výbušniny a drogy, ze dne 20. 8. 2007, sp. zn. ORNA-8618/ČJ-IZ-207 (č. l. 204 spisu). Nejvyšší soud shledal námitky obviněného z výše uvedených důvodů nedůvodnými.

Na věcné správnosti rozhodnutí nic nemění ani to, že soud prvního stupně nadbytečně uvedl v tzv. skutkové větě rozsudku, že i nadále je střelivo, které si obviněný L. C. opatřil a přechovával, považováno za neověřené nebezpečné střelivo ve smyslu , o ověřování zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků.

Protože napadené rozhodnutí netrpí vytýkanými vadami, Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. dovolání obviněného L. C. odmítl jako dovolání zjevně neopodstatněné. O dovolání rozhodl v neveřejném zasedání konaném za podmínek uvedených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 9. prosince 2009

Předseda senátu

JUDr. Jindřich Urbánek