Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 16/2022-34

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Štěpánovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 2 700 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 700 Kč ve výši 8,25 % ročně od 25. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 664,57 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 2 700 Kč od 29. 8. 2020 do 24. 9. 2020, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 700 Kč ve výši 8,25 % ročně od 25. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 664,57 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 2 700 Kč od 29. 8. 2020 do 24. 9. 2020, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 27. 5. 2021 domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 507 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 507 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení ve výši 9 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 664,57 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč, částku 1 913 Kč a náhradu nákladů řízení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne 5. 9. 2019 smlouvu o úvěru číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy téhož čísla ze dne 20. 11. 2018 (dále jen„ smlouva“), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 700 Kč, přičemž se žalovaný zavázal vrátit částku 12 507 Kč spolu s příslušenstvím do dne 20. 12. 2018. Projev vůle žalovaného byl potvrzen tzv. anonymizováno platbou a úvěr byl čerpán bezhotovostně na účet žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně podnikla kroky směřující k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr a žádost byla následně schválena. Žalovaný nehradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020 převedena na žalobkyni, přičemž tato změna byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020. Žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 664,57 Kč za období od 21. 12. 2018 do 10. 8. 2020, kdy základem pro výpočet je postoupená jistina pohledávky ve výši 4 507 Kč a dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni účinnosti postoupení pohledávky, tj. ode dne 29. 8. 2020 z jistiny ve výši 4 507 Kč. Podle smlouvy dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 1 913 Kč. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky neuhradil na svůj dluh ničeho.

2. Podáním ze dne 8. 2. 2022 vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět, řízení proto bylo usnesením č. j. ze dne 28. 2. 2022 částečně zastaveno co do částky 1 807 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 1 807 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, a částky 2 013 Kč. Žalobkyně navrhla, aby jí soud rozsudkem přiznal částku 2 700 Kč jako zůstatek nesplacenéy se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 29. 8. 2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 664,57 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.

4. Účastníci řízení na svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , (dále jen „”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu, žalovaný se k této výzvě dle nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. právnická osoba jako právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřel s žalovaným dne 5. 9. 2018 smlouvu o úvěru číslo pro částku jistiny úvěru 1 500 Kč, změněnou a doplněnou smlouvou stejného čísla ze dne 20. 11. 2018 na celkovou částku jistiny 10 700 Kč. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet částka 1 500 Kč a částka 9 200 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit zpět celkovou částku 12 507 Kč do dne 20. 12. 2018. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně po uzavření smlouvy částku v celkové výši 8 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně dne 19. 8. 2020 uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 8. 9. 2020, odeslaným dne 9. 9. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 5. 5. 2021 předžalobní upomínku, i přesto však žalovaný zbývající dlužnou částku neuhradil.

7. K výzvě soudu ze dne 26. 1. 2022 žalobkyně dne 8. 2. 2022 sdělila, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, a žalobu vzala částečně zpět s tím, že se rozhodla platbu ve výši 8 000 Kč, uhrazenou původnímu věřiteli, alokovat pouze na původní jistinu úvěru ve výši 10 700 Kč a smluvní pokutu a paušální náhrady nákladů na upomínání vůbec nevymáhat. Žalobkyně tedy vzala svou žalobu částečně zpět co do částky 1 807 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z této částky od 29. 8. 2020 do zaplacení a dále co do částky ve výši 2 013 Kč představující požadované příslušenství. Na základě toho, že byly naplněny zákonné podmínky pro částečné zastavení řízení dle a 2 , soud usnesením ze dne 28. 2. 2022, č. j. číslo jednací, řízení částečně zastavil. Usnesení o částečném zastavení řízení nabylo právní moci dne 4. 6. 2022.

8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

9. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení , (dále jen„ o. z.“), a , o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“).

10. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 700 Kč. Předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně, na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, tedy se podle § 1810 o. z. jedná o smlouvu spotřebitelskou.

11. Žalobkyně, na níž právní předchůdkyně žalobkyně své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., výslovně uvedla, že nedisponuje důkazy o tom, že její právní předchůdkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr. V projednávaném případě tedy nebylo prokázáno, že právnická osoba v souladu s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, což činí smlouvu o úvěru neplatnou, a to bez ohledu na procesní pasivitu žalovaného, který nevznesl námitku neplatnosti (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 pod sp. zn. ústavní nález). Žalobkyně, jsa si vědoma této své zákonné povinnosti, proto vzala svou žalobu částečně zpět a trvala pouze na přiznání zůstatku nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 700 Kč.

12. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalovaného směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy (včetně poplatků za poskytnutí úvěru a smluvního úroku), je nutné je započíst na závazek žalovaného vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalovaného. právnická osoba poskytla žalovanému částku 10 700 Kč a žalobkyně výslovně uvedla, že žalovaný uhradil na svůj dluh částku 8 000 Kč. Žalobkyně tedy má nárok na vrácení toliko rozdílu této částky, tj. 2 700 Kč, představující jistinu úvěru.

13. Podle tvrzení žalobkyně vrátil žalovaný částku 8 000 Kč, žalobkyni je proto povinen zaplatit na vydání dosud trvajícího bezdůvodného obohacení zbývající částku ve výši 2 700 Kč, co do této částky tak soud žalobě vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Co se úroku z prodlení týče, nárok na vydání bezdůvodného obohacení mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že vyzývala žalovaného k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020, jež bylo žalovanému odesláno na jeho korespondenční adresu dne 9. 9. 2020. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil do 10 dnů ode dne obdržení dopisu. Žalobkyně předložila soudu doklad o odeslání oznámení, nikoliv však doručenku, soud proto při posuzování prodlení vycházel z domněnky doby dojití dle § 573 o. z., a to třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 14. 9. 2020. Následně běžela žalovanému desetidenní lhůta k úhradě dle znění upomínk ze dne 8. 9. 2020, která uplynula dnem 24. 9. 2020, následujícím dnem se tak žalovaný dostal do prodlení, tj. ode dne 25. 9. 2020. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení ode dne 25. 9. 2020 a v tomto rozsahu jí ho soud ve výroku I. tohoto rozsudku přiznal, kdy jeho výše činila ke dni prodlení 8,25 % ročně. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z

15. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, a to z důvodů popsaných výše.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Soud zohlednil, že řízení bylo částečně zastaveno usnesením č. j. ze dne 28. 2. 2022, a to z důvodu na straně žalobkyně, která vzala žalobu částečně zpět, neboť soudu nemohla předložit požadované důkazy o posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně nadále v žalobě trvala pouze na zaplacení nesplacené jistiny. Řízení bylo částečně zastaveno co do částky 1 807 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 1 807 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, a částky 2 013 Kč, což v součtu převyšuje částku přiznanou tímto rozsudkem. Žalovaný by proto měl nárok na náhradu nákladů řízení dle procesního úspěchu ve věci, protože však byl žalovaný po celou dobu neaktivní a žádné náklady mu nevznikly, soud nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení.

17. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle věty první

18. Pro úplnost soud závěrem dodává, že o vrácení části zaplaceného soudního poplatku z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní nerozhodoval, i když v řízení došlo k částečnému zpětvzetí žaloby (tj. zúžení předmětu řízení) před konáním prvního jednání ve věci samé a v takovém případě je soud povinen vrátit přeplatek soudního poplatku poplatníkovi, a to snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč. V daném případě však přeplatek soudního poplatku nepřevyšoval částku 1 000 Kč (srov. zákona ve spojení s větou druhou , o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (či exekuce).