Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
11 C 46/2022-43
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 6 696 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 696 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 696 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaných úroků ve výši 933,16 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 885,36 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 696 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 696 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021 a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 6 696 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 282 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 696 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 696 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaných úroků ve výši 933,16 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 885,36 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 696 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 696 Kč od 19. 12. 2020 do 8. 2. 2021 a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 6 696 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 282 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum a postupně v řízení doplněným se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 6 696 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 690 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 696 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 933,16 Kč (tj. úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 696 Kč za dobu od 29. 6. 2020 do 18. 12. 2020) a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 885,36 Kč (tj. úrokem ve výši 10 % ročně z částky 6 696 Kč za dobu od 31. 8. 2019 do 18. 12. 2020). Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu úvěru ve výši 6 696 Kč. Výše uvedené žalobkyně nárokuje z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo uzavřené mezi společností právnická osoba se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně“), a žalovaným, přičemž pohledávku na zaplacení dluhu z uvedené smlouvy s příslušenstvím měla právní předchůdkyně postoupit na žalobkyni smlouvou ze dne datum. Žalovaný na smlouvu uhradil před zahájením řízení částku ve výši 304 Kč.
2. Žalovaný se k návrhu ve věci samé nevyjádřil, a ač byl řádně a včas předvolán, bez omluvy se nedostavil k jednání soudu.
3. Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne datum bylo prokázáno, že toho dne žalovaný požádal právní předchůdkyni o zápůjčku ve výši 10 000 Kč. V zákaznické kartě žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, vzdělání má základní, bydlí v nájemním bytě, pracuje jako dělník u anonymizována dvě slova právnická osoba se sídlem adresa, IČO, s čistým měsíčním příjmem ve výši částka, další čisté příjmy domácnosti uvedl ve výši částka. Pokud jde o běžné měsíční výdaje, žalovaný uvedl, že nemá externí splátky zápůjček ani interní splátky u právní předchůdkyně žalobkyně a jeho odhadované měsíční výdaje činí 6 400 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky 6, 7, jiné dokumenty v zákaznické kartě uvedeny nejsou.
4. Výplatními páskami žalovaného za měsíc červen a červenec roku 2019 bylo prokázáno, že byly vystaveny právnická osoba služby právnická osoba, čistá mzda žalovaného činila za měsíc červen částku částka a za měsíc červenec částku částka.
5. Smlouvou o zápůjčce – anonymizováno v hotovosti ze dne datum číslo bylo prokázáno, že toho dne žalovaný a právní předchůdkyně podepsali listin u, ve které se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 7 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a žalovaný se poskytnuté peníze zavázal vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 5 302 Kč ve 45 týdenních splátkách ve výši 304 Kč, resp. v případě poslední splátky ve výši 276 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začne běžet dnem uzavření smlouvy. Poplatek byl vypočten jako součet následujících položek, a to úroku ve výši 932 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč, přičemž úroková sazba byla ujednána ve výši 29 % ročně jako pevná po celou dobu trvání smlouvy. Smlouva obsahuje prohlášení o tom, že zápůjčka se považuje za spotřebitelský úvěr a žalovaný peníze při uzavření smlouvy převzal v hotovosti.
6. Tabulkou umoření ke smlouvě číslo bylo prokázáno, že dne 23. 8. 2019 žalovaný na smlouvu uvedeného čísla uhradil částku 304 Kč.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzením o uhrazení úplaty ze dne 26. 4. 2021 a přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdkyně a žalobkyně dne datum ujednaly postoupení pohledávek ze spotřebitelských smluv, které uzavřela právní předchůdkyně se svými klienty a které jsou vymezeny v příloze číslo této smlouvy, mimo jiné i pohledávky za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce číslo. Postoupení pohledávek bylo sjednáno s podmínkou uhrazení sjednané úplaty, uhrazení úplaty právní předchůdkyně potvrdila.
8. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím lístkem České pošty, s. p., bylo prokázáno, že právní předchůdkyně společně s žalobkyní zaslaly žalovanému oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém ho vyzvaly k zaplacení dluhu ze zápůjčky číslo ve výši 17 109,51 Kč, a to vše do 10 dnů od data doručení tohoto dopisu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum.
9. Předžalobní výzvou ze dne datum a podacím lístkem ze dne datum bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k dobrovolnému splnění dluhu ze smlouvy číslo. Výzva byla odeslána dne datum.
10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný dne datum požádal právní předchůdkyni o zápůjčku ve výši 10 000 Kč. V žádosti – zákaznické kartě žalovaný uvedl, že je svobodný, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán jako dělník u anonymizována dvě slova právnická osoba s pravidelným měsíčním příjmem částka, další čisté příjmy domácnosti činí částka, své výdaje žalovaný vyčíslil na částku 6 400 Kč. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný předložil právní předchůdkyni pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky 6, 7. Z výplatnic žalovaného za měsíce červen a červenec roku 2019 vyplývá, že průměrná měsíční mzda žalovaného za uvedené měsíce činila částka. Dne datum pak právní předchůdkyně a žalovaný podepsali smlouvu číslo ve které se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 7 000 Kč a tuto částku žalovanému předala při uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal splatit zápůjčku ve 45 týdenních splátkách splatných vždy ke konci splátkového období s tím, že první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaný na tuto smlouvu uhradil částku 304 Kč dne 23. 8. 2019. Ve smlouvě ze dne datum právní předchůdkyně a žalobkyně ujednaly postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy za žalovaným žalobkyni. Výzva k zaplacení dluhu byla právní předchůdkyní a žalobkyní odeslána žalovanému dne 25. 1. 2021 prostřednictvím pošty s lhůtou ke splnění povinnosti v délce 10 dnů od doručení výzvy, součástí této výzvy bylo i oznámení o postoupení pohledávky. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 10. 11. 2021.
11. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů:
Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále též„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 2390 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel a právní předchůdkyně jako podnikatelka. S ohledem na údaje uvedené v zákaznické kartě je zjevné, že právní předchůdkyně řádně nezkoumala a nevyhodnotila tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 86 z. s. ú. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z disponibilních příjmů žalovaného ve výši částka, z čehož částka činila mzda žalovaného ze zaměstnání a částka ostatní čisté příjmy domácnosti, není vůbec jasné, o jaké příjmy se jedná a zda s nimi žalovaný skutečně mohl disponovat. Rovněž výdaje tvrzené žalovaným jsou nereálné, neboť částka 6 400 Kč na pokrytí výdajů žalovaného včetně nájemného a úhrady za služby spojené s užíváním bytu zcela jistě nemohla postačovat a žalobkyně si tyto výdaje žádným způsobem neověřila. O tom, že žalovaný nebyl úvěruschopný, ostatně svědčí i skutečnost, že zaplatil pouze první splátku na sjednaný úvěr.
13. Výše uvedený postup je pak rozporný s povinností právní předchůdkyně řádně ověřit úvěruschopnost žalovaného, jak plyne mimo jiné z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 . Soud je vzhledem k výše uvedenému toho názoru, že právní předchůdkyně zanedbala svou povinnost řádně prověřit a zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Z toho důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedených částek, absolutně neplatná dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelského úvěru, nesplnění povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost, byla zjevně porušena zákonná ustanovení chránící spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích.
14. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku ve výši 7 000 Kč, z toho žalovaný uhradil částku 304 Kč. Poskytnutí protiplnění obohaceným nezakládá vzájemnou restituční povinnost ochuzeného, nýbrž snižuje rozsah prospěchu obohaceného. Ochuzený může dostat jen to, co mu ještě nebylo druhou stranou zaplaceno, neboť o více se jeho majetek nezmenšil. Ve smyslu § 2991 o. z. se žalovaný v částce 6 696 Kč bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně, na níž byla žalovaná pohledávka postoupena. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení částky 6 696 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 9. 2. 2021 do zaplacení. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl (výrok I.), ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta (výrok II.). K požadavku na zaplacení úroků z prodlení je třeba dodat, že obohacený je bezdůvodné obohacení povinen vrátit bez zbytečného odkladu k výzvě ochuzeného, neboť splatnost plnění nebyla ujednána (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovaného k zaplacení částek z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dopisem zaslaným žalovanému prostřednictvím České pošty s. p. dne 25. 1. 2021, na základě § 573 o. z. se má za to, že dopis došel žalovanému dne 28. 1. 2021, přičemž stanovená lhůta k plnění v délce 10 dnů od doručení dopisu uplynula dne 8. 2. 2021 Lhůtu 10 dnů lze pokládat za přiměřenou, tedy vyhovující právnímu pojmu„ lhůta bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. Úroky z prodlení z částky, kterou se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, je tak žalobkyně oprávněna požadovat od 9. 2. 2021. V té době činila výše úroku z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. na základě § 1970 o. z. 8,25 % ročně. Úroky žádané před splatností nebo úroky žádané ve vyšší výši než je 8,25 % ročně soud zamítl.
15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jako „o. s. ř. “). Žalobkyně má podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci (včetně příslušenství) právo na 18,97 % z náhrady nákladů, které v tomto řízení vynaložila. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) ve výši 600 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.), z náhrady hotových výdajů advokáta za tyto tři úkony právní služby ve výši 300 Kč dle § 14b a. t. a z náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč dle § 137 o. s. ř. o. s. ř. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a náhradu hotových výdajů za úkon – doplnění žaloby ze dne datum, neboť náklady vynaložené na tento úkon nepovažuje za účelně vynaložené, když skutková tvrzení, k jejich doplnění byla žalobkyně vyzvána, měla být obsažena již v žalobě. Celkem náhrada nákladů řízení žalobkyně činí částku 1 489 Kč a soud přiznal žalobkyni 18,97 % z této náhrady, tedy částku ve výši 282 Kč.
16. Lhůty k plnění jsou stanoveny podle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , místo plnění pro platbu náhrady nákladů řízení žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Jeseníku ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.