Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2557/2009

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání  žalobce  proti  v záhlaví označenému  rozsudku,  jímž Vrchní soud v Praze  potvrdil  zamítavý  rozsudek  (v  pořadí  druhý  ve  věci)  Městského  soudu  v  Praze  ze dne 7. února 2008, č. j. -324, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné  podle   ve znění účinném do 30. června 2009 – dále  též  jen  „ “ (srov.  čl. II. bod 12.  přechodných  ustanovení   , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly  v souzené věci naplněny (soud prvního stupně rozhodl oběma rozsudky – ze dne 16. prosince 2004, č. j. -169, a ze dne 7. února 2008, č. j. -324 – stejně – žalobu zamítl). Dovolání, z jehož obsahu  (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán celý výrok rozsudku odvolacího soudu)  lze dovodit,  že  jím dovolatel brojí ve skutečnosti proti napadenému rozhodnutí  v  rozsahu, v němž  odvolací  soud  potvrdil   rozsudek   soudu   prvního   stupně v zamítavém výroku  ve  věci samé, nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím  výroku  ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Dovolací soud nedospěl k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, který dovolatel spatřoval v tom, že odvolací soud řešil otázku existence jeho nároku z bezdůvodného obohacení v návaznosti na jeho aktivní věcnou legitimaci v rozporu s hmotným právem. I když aktivní věcná legitimace žalobce je dána tím, že v důsledku postoupení  žalobní  pohledávky  vstoupil  do  práv  původního věřitele, tato skutečnost sama o sobě  ještě  nečiní  tuto  pohledávku  důvodnou  a  oprávněnou. Správný závěr o tom, že se žalovaná (do 1. července 2009 zapsaná v obchodním rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze – oddíl B, vložka 610, pod obchodní firmou O. V. P., a.s.) na úkor žalobce (jeho právního předchůdce) bezdůvodně neobohatila, založil odvolací soud na skutkových zjištěních soudu prvního stupně, totiž na tom, že žalovaná plnění poskytnuté P. d. M., (dále též jen „P. M.“), nepřijala, když je nejprve vrátila a poté, co jí bylo znovu poskytnuto, předmět plnění na základě vzájemné dohody uskladnila a na jeho pokyn jej předala společnosti P. s.r.o., se kterou P. M. uzavřelo smlouvu na jeho dodávku.

Za situace, kdy dovolací soud neshledal, že by bylo právní posouzení věci odvolacím soudem v rozporu s hmotným právem, přičemž z obsahu uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít,  že  dovolání  žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.  Nejvyšší soud je proto, aniž  nařizoval   jednání ( věta první ),  pro nepřípustnost odmítl  [ věta první a o. s. ř].

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá s ohledem na výsledek řízení  na náhradu svých nákladů právo a žalované v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. prosince 2009

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu