Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 80/2022-26
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Davidem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně,
zastoupená advokátem JUDr. titul jméno příjmení, Ph.D.,
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 37 819,46 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 37 819,46 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 100,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 674,71 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky kapitalizovaného úroku ve výši 1 973 Kč a s úroku 29 % ročně z částky 21 674,71 Kč ode dne datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 596,05 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 37 819,46 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 100,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 674,71 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba na zaplacení částky kapitalizovaného úroku ve výši 1 973 Kč a s úroku 29 % ročně z částky 21 674,71 Kč ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 596,05 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení jistiny ve výši 37 819,46 Kč a příslušenství spočívajícího v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 3 100,69 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 1 973 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 21 674,71 Kč od datum do zaplacení a úroku z částky 21 674,71 Kč ve výši 29 % p. a. od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s žalobkyní (resp. její právní předchůdkyní, společností právnická osoba) smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytla předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Schopnost žalovaného splácet byla ověřena na základě údajů, které uvedl v tzv. zákaznické kartě, a to oproti dokladům předloženým žalovaným. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a částku ve výši 19 017 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky ve výši 3 935 Kč, odpovídající úroku ve výši 29 % p. a., a z odměny za zpracování a doručení ve výši 8 596 Kč, jakož i poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč Částku 41 017 Kč měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 684 Kč. Žalovaný dosud uhradil toliko 700 Kč. Od datum, kdy měla být zápůjčka splacena, se dlužná částka úročí úrokem ve výši 29 % p. a., jakož i zákonným úrokem z prodlení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni datum, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
2. Soud vzal za prokázané, že žalovaný dne datum podepsal listinu označenou jako„ smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti číslo“, v níž se společnost právnická osoba zavázala poskytnout mu zápůjčku ve výši 22 000 Kč. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že tuto částku převzal v hotovosti a že za ni uhradí celkem 41 017 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč. příjmení navíc ve výši 19 017 Kč sestává z kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky ve výši 3 935 Kč, odpovídající úroku ve výši 29 % p. a., a z odměny za zpracování a doručení ve výši 8 596 Kč, jakož i poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 486 Kč. V listině„ zákaznická karta“ ze dne datum žalovaný uvedl, že jako posunovač v právnická osoba vydělá měsíčně částka čistého a jako další čistý příjem domácnosti částka, celkem částka. Jako odhadované měsíční výdaje uvedl částka s tím, že je svobodný, žije s rodiči a má vyživovací povinnost k jedné osobě. Příjem měl být ověřen z pracovní smlouvy a 2 bankovních výpisů za měsíce květen a červen 2019. Z listiny označené„ tabulka umoření“ plyne, že žalovaný uhradil na splátkách částku ve výši 700 Kč. Z listiny„ oznámení o postoupení pohledávky“ soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od data doručení tohoto dopisu, kdy tato lhůta započala běžet od datum, jak vyplývá z podacího lístku. Vyzván k úhradě byl také předžalobní výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum.
3. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne datum za prokázané, že touto smlouvou společnost právnická osoba projevila vůli postoupit na žalobkyni soubor pohledávek specifikovaných v příloze, mimo jiné pohledávku za žalovaným, a žalobkyně toto akceptovala. Z listiny„ oznámení o postoupení pohledávky“ a dokladu o jejím odeslání vzal soud za prokázané, že byla žalovaný s tímto seznámen.
4. Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
7. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
10. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Na základě výše uvedeného soud nejprve zkoumal aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby, a dospěl k závěru, že je dána. právnická osoba v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která se tak dostala do pozice věřitele. Svědčí ji proto aktivní věcná legitimace k podání žaloby na zaplacení 37 819,46 Kč s příslušenstvím proti žalovanému.
13. Smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalovaným posoudil soud jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. Soud se v prvé řadě zabýval platností této smlouvy, kdy s ohledem na shora citovaný zákon o spotřebitelském úvěru a judikaturu nejvyšších soudů přezkoumal, zda předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele. Právní předchůdkyně žalobkyně si údaje poskytnuté žalovaným ověřila z dostatečného množství relevantních dokladů, aby je mohla pokládat za důvěryhodné. Pokud pak dospěla k závěru, že je žalovaný danou zápůjčku schopen splácet, nelze tomuto nic vytknout a toto posouzení lze označit za dostatečné, zejména pokud žalovaný vydělal měsíčně částka a jeho náklady byly minimální, když dosud žil u svých rodičů. Měsíční splátku ve výši 2 736 Kč tak s ohledem na všechny tvrzené a ověřené skutečnosti mohl reálně splácet. Smlouvu proto soud posoudil jako platnou.
14. Na základě platné smlouvy o zápůjčce se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 41 017 Kč, která představovala celkovou dlužnou částku (takto je ve smlouvě výslovně označena). Žalovaný však uhradil toliko 700 Kč, soud proto tuto částku odečetl a dospěl k výši dlužné částky 40 317 Kč, přičemž žalobkyně v žalobě požadovala částku nižší, a to ve výši 37 819,46 Kč. Soud proto žalobkyni v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalovanému jí tuto částku zaplatit, a to spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 100,69 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 674,71 Kč (dlužná jistina) od datum do zaplacení. Úrok z prodlení soud určil v souladu s § 2 nařízení, tedy ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Do prodlení se žalovaný dostal dne datum s první ze splátek, s celou dlužnou částkou pak od datum. Žalobkyně požadovala (nekapitalizovaný) úrok z prodlení od datum, čemuž soud vyhověl s ohledem na shora uvedené. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 o.s.ř., jelikož neshledal důvod se od této lhůty odchýlit.
15. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Je třeba konstatovat, že smluvní úrok sice sjednán byl, nicméně jen po dobu, po kterou měl žalovaný úvěr splácet, a byl jednoznačně vyčíslen na částku 3 935 Kč a zahrnut do celkové dlužné částky, kterou soud žalobkyni přiznal. Je pravdou, že ze smluvních podmínek plyne, že pokud je vydlužitel v prodlení, úročí se dlužná částka až do doby úhrady poslední splátky. Výslovné ujednání smlouvy má však vždy přednost před obchodními podmínkami (§ 1751 odst. 1 občanského zákoníku), zde označenými jako smluvní podmínky. Pokud pak smlouva výslovně stanoví, že celková dlužná částka, kterou je zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit, činí 41 017 Kč, nemohou toto velmi konkrétní ujednání rozšířit obchodní podmínky. Žalobkyni tak ze smlouvy nevzniklo právo na zaplacení částky kapitalizovaného úroku ve výši 1 973 Kč a úroku 29 % ročně z částky 21 674,71 Kč ode dne datum do zaplacení, a soud v tomto rozsahu žalobě nemohl vyhovět.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla v řízení úspěšná z 81,38 %, žalovaný pak z 16,62 %. Žalobkyně tak byla úspěšnější o 64,76 % než žalovaný, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení v této poměrné části. Soud primárně vycházel z § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen„ AT“), neboť v případě návrhu žalobkyně jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Pro účely úspěchu ve věci soud vycházel i z příslušenství, kdy tuto možnost potvrdil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015. Žalobkyni bylo ke dni rozhodnutí přiznáno celkem 43 687,39 Kč, neúspěšná byla ke dni rozhodnutí co do částky 9 997,99 Kč, což odpovídá výše uvedeným poměrům. Celkem soud proto přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 596,05 Kč, přičemž tato částka představuje 64,76 % z jejich celkové výše 4 008,73 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 513 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobkyně z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) ve výši 3 x 500 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. AT), a dále 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), navýšené o částku 695,73 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, odst. 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 (patnácti) dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nesplní-li povinný dobrovolně rozsudkem uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o.s.ř.).