Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 5031/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobkyně se zamítá.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Karviné dne 25.1.2005 domáhala, aby bylo rozhodnuto, že \"Úřad práce v K., referát státní sociální podpory, je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.196,- Kč (tj. výše neobdržených dávek státní sociální podpory + poplatek za reklamační řízení) a náklady řízení\". Žalobu zdůvodnila zejména tím, že \"je nájemkyní bytu na ul. Z., K. – N. M. a pravidelně každý měsíc na svou adresu do poštovní schránky dostávala poštovní poukázku, jejímž prostřednictvím jí byly poukazovány dávky státní sociální podpory\", že v květnu 2003 jí poštovní poukázka ve výši 4.146,- Kč nebyla doručena, že dne 29.5.2003 se žalobkyně dotazovala na Magistrátu města K., odboru státní sociální podpory, zda jí částka byla zaslána, že bylo zjištěno a v reklamačním řízení u České pošty potvrzeno, že částka byla vyplacena dne 26.5.2003 na občanský průkaz jiného čísla a podpis \"D.\" se neshodoval s podpisem žalobkyně, že dne 12.6.2003 jí \"Poštou v O.\" bylo sděleno, že ve věci její reklamace \"Česká pošta neodpovídá za důsledky vnějších okolností, které sama nevyvolala a které nemohla při své činnosti běžným způsobem zajistit\", a že vedoucí odboru státní sociální podpory Ing. V. T. žalobkyni sdělil, že \"odbor státní sociální podpory nemůže dávku již jednou vyplacenou poskytnout dvakrát a chybné vyplacení dle jeho názoru zavinila pošta\". Žalobkyně podala žalobu u Okresního soud v Karviné na Českou poštu o náhradu škody, ale žaloba byla zamítnuta. Žalobkyně se proto obrátila na Krajský úřad M. kraje, kde byla její \"žádost\" také zamítnuta. Protože žalobkyně má za to, že z její strany \"nedošlo k žádnému pochybení, když poštovní poukázku nepřevzala ani neztratila občanský průkaz a dávky státní sociální podpory jí dosud nebyly vypláceny, domáhá se rozhodnutí ve věci samé\".

Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 22.6.2005, č.j. -30 řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dovodil, že \"ve smyslu ustanovení § 2a zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře, státní správu podle tohoto zákona vykonávají orgány státní sociální podpory, a to úřady státní sociální podpory, jimiž jsou 1. úřady práce, 2. v hlavním městě P. úřady městských částí určené statutem hlavního města P., b) krajské úřady, c) Magistrát hlavního města P.\", že \"dle ustanovení uvedeného zákona dávky vyplácí úřad státní sociální podpory, který je příslušný k rozhodování o dávkách\", a že podle ustanovení zde není dána pravomoc soudů ve věcech rozhodování o dávkách státní sociální podpory.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6.1.2006, č.j. -52 usnesení soudu prvního zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vytknul soudu prvního stupně, že se nezabýval žádostmi žalobkyně o ustanovení právního zástupce a o osvobození od soudních poplatků, které byly doručeny soudu dne 25.1.2005, a že usnesením ze dne 4.10.2005, č.j. -45 žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a usnesením ze dne 4.10.2005, č.j. -47 ustanovil žalobkyni pro zastupování v řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné ve věci sp. zn. zástupce z řad advokátů, JUDr. M. K. Ph.D., advokáta, aniž by o těchto žádostech rozhodl před vydáním odvoláním napadeného usnesení. Tím žalobkyni \"odepřel právo na přístup k soudu a na spravedlivý proces\".

Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 24.5.2006, č.j. -55 znovu řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení. Rozhodnutí zdůvodnil stejně jako ve svém předchozím rozhodnutí, tedy že \"není dána pravomoc soudů ve věcech rozhodování o dávkách státní sociální podpory\".

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16.8.2006, č.j. -62 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že v daném řízení se \"nejedná o spor, který by vyplýval z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodněprávních vztahů a kde by tedy bez dalšího byla dána pravomoc soudu k rozhodování o návrhu žalobkyně\". Odvolací soud uzavřel, že ani ze zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře nevyplývá, že \"by spory o výplatu dávky státní sociální podpory, rozhodovaly soudy\".

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že \"postupem soudu přišla o možnost domáhat se vyplacení dávky státní sociální podpory, která jí náleží, náležela a do dnešního dne nebyla vyplacena\", a že \"bylo porušeno její základní právo domáhat se svého nároku prostřednictvím soudního rozhodnutí\". Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen \" \"), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( , věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány ( ). Spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů a o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v Části páté ( ). Jiné věci než které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon ( ).

V posuzovaném případě se žalobkyně domáhá - jak vyplývá z obsahu žaloby - aby jí \"Úřad práce v K., referát státní sociální podpory,\" zaplatil neobdrženou dávku státní sociální podpory ve výši 4.196,- Kč.

Právní vztahy ze státní sociální podpory nejsou - jak správně dovodily soudy - vztahem občanskoprávním, pracovním, rodinným nebo obchodním, ale vyplývají z právních předpisů veřejného práva. Projednávání a rozhodování věcí státní sociální podpory tedy nepatří do pravomoci soudů nejen z pohledu ustanovení , ale také ve smyslu ustanovení Soudy by směly tyto věci projednávat a rozhodovat, jen kdyby to stanovil - jak se uvádí v ustanovení - zákon; podle zákona však jsou orgány státní sociální podpory úřady práce, úřady městských částí určené statutem hlavního města P., krajské úřady, Magistrát hlavního města P. a nikoliv soudy. Soudy obou stupňů proto dospěly v posuzovaném případě ke správnému závěru, že věc nemohou soudy projednat a rozhodnout pro nedostatek své pravomoci.

Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by bylo postiženo některou z vad, uvedených v ustanovení , a b) nebo v anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. prosince 2009

JUDr. Ljubomír  Drápal, v. r.

předseda senátu