Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
1AC53782F841863BC1257A4E0065B553.html
HTML · 16.43 KB
No categories available
21 Cdo 5031/2007
U S N E S E N Í
I. Dovolání žalobkyně se zamítá.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Karviné dne 25.1.2005 domáhala, aby bylo rozhodnuto, že \"Úřad práce v K., referát státní sociální podpory, je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.196,- Kč (tj. výše neobdržených dávek státní sociální podpory + poplatek za reklamační řízení) a náklady řízení\". Žalobu zdůvodnila zejména tím, že \"je nájemkyní bytu na ul. Z., K. – N. M. a pravidelně každý měsíc na svou adresu do poštovní schránky dostávala poštovní poukázku, jejímž prostřednictvím jí byly poukazovány dávky státní sociální podpory\", že v květnu 2003 jí poštovní poukázka ve výši 4.146,- Kč nebyla doručena, že dne 29.5.2003 se žalobkyně dotazovala na Magistrátu města K., odboru státní sociální podpory, zda jí částka byla zaslána, že bylo zjištěno a v reklamačním řízení u České pošty potvrzeno, že částka byla vyplacena dne 26.5.2003 na občanský průkaz jiného čísla a podpis \"D.\" se neshodoval s podpisem žalobkyně, že dne 12.6.2003 jí \"Poštou v O.\" bylo sděleno, že ve věci její reklamace \"Česká pošta neodpovídá za důsledky vnějších okolností, které sama nevyvolala a které nemohla při své činnosti běžným způsobem zajistit\", a že vedoucí odboru státní sociální podpory Ing. V. T. žalobkyni sdělil, že \"odbor státní sociální podpory nemůže dávku již jednou vyplacenou poskytnout dvakrát a chybné vyplacení dle jeho názoru zavinila pošta\". Žalobkyně podala žalobu u Okresního soud v Karviné na Českou poštu o náhradu škody, ale žaloba byla zamítnuta. Žalobkyně se proto obrátila na Krajský úřad M. kraje, kde byla její \"žádost\" také zamítnuta. Protože žalobkyně má za to, že z její strany \"nedošlo k žádnému pochybení, když poštovní poukázku nepřevzala ani neztratila občanský průkaz a dávky státní sociální podpory jí dosud nebyly vypláceny, domáhá se rozhodnutí ve věci samé\".
Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 22.6.2005, č.j. 23 C 18/2005 -30 řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dovodil, že \"ve smyslu ustanovení § 2a zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře, státní správu podle tohoto zákona vykonávají orgány státní sociální podpory, a to úřady státní sociální podpory, jimiž jsou 1. úřady práce, 2. v hlavním městě P. úřady městských částí určené statutem hlavního města P., b) krajské úřady, c) Magistrát hlavního města P.\", že \"dle ustanovení § 58 odst. 1 uvedeného zákona dávky vyplácí úřad státní sociální podpory, který je příslušný k rozhodování o dávkách\", a že podle ustanovení § 104 občanského soudního řádu zde není dána pravomoc soudů ve věcech rozhodování o dávkách státní sociální podpory.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6.1.2006, č.j. 8 Co 822/2005 -52 usnesení soudu prvního zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vytknul soudu prvního stupně, že se nezabýval žádostmi žalobkyně o ustanovení právního zástupce a o osvobození od soudních poplatků, které byly doručeny soudu dne 25.1.2005, a že usnesením ze dne 4.10.2005, č.j. 23 C 18/2005 -45 žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a usnesením ze dne 4.10.2005, č.j. 23 C 18/2005 -47 ustanovil žalobkyni pro zastupování v řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné ve věci sp. zn. 23 C 18/2005 zástupce z řad advokátů, JUDr. M. K. Ph.D., advokáta, aniž by o těchto žádostech rozhodl před vydáním odvoláním napadeného usnesení. Tím žalobkyni \"odepřel právo na přístup k soudu a na spravedlivý proces\".
Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 24.5.2006, č.j. 23 C 18/2005 -55 znovu řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení. Rozhodnutí zdůvodnil stejně jako ve svém předchozím rozhodnutí, tedy že \"není dána pravomoc soudů ve věcech rozhodování o dávkách státní sociální podpory\".
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16.8.2006, č.j. 8 Co 477/2006 -62 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedl, že v daném řízení se \"nejedná o spor, který by vyplýval z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodněprávních vztahů a kde by tedy bez dalšího byla dána pravomoc soudu k rozhodování o návrhu žalobkyně\". Odvolací soud uzavřel, že ani ze zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře nevyplývá, že \"by spory o výplatu dávky státní sociální podpory, rozhodovaly soudy\".
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že \"postupem soudu přišla o možnost domáhat se vyplacení dávky státní sociální podpory, která jí náleží, náležela a do dnešního dne nebyla vyplacena\", a že \"bylo porušeno její základní právo domáhat se svého nároku prostřednictvím soudního rozhodnutí\". Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu ) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 30.6.2009 (dále jen \"o.s.ř. \"), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) o.s.ř. dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 , věta první o.s.ř. ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (§ 7 odst. 1 o.s.ř. ). Spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů a o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v Části páté občanského soudního řádu (§ 7 odst. 2 o.s.ř. ). Jiné věci než které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (§ 7 odst. 3 o.s.ř. ).
V posuzovaném případě se žalobkyně domáhá - jak vyplývá z obsahu žaloby - aby jí \"Úřad práce v K., referát státní sociální podpory,\" zaplatil neobdrženou dávku státní sociální podpory ve výši 4.196,- Kč.
Právní vztahy ze státní sociální podpory nejsou - jak správně dovodily soudy - vztahem občanskoprávním, pracovním, rodinným nebo obchodním, ale vyplývají z právních předpisů veřejného práva. Projednávání a rozhodování věcí státní sociální podpory tedy nepatří do pravomoci soudů nejen z pohledu ustanovení § 7 odst. 1 o.s.ř. , ale také ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2 o.s.ř. Soudy by směly tyto věci projednávat a rozhodovat, jen kdyby to stanovil - jak se uvádí v ustanovení § 7 odst. 3 o.s.ř. - zákon; podle zákona však jsou orgány státní sociální podpory úřady práce, úřady městských částí určené statutem hlavního města P., krajské úřady, Magistrát hlavního města P. a nikoliv soudy. Soudy obou stupňů proto dospěly v posuzovaném případě ke správnému závěru, že věc nemohou soudy projednat a rozhodnout pro nedostatek své pravomoci.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněných dovolacích důvodů správné. Protože nebylo zjištěno, že by bylo postiženo některou z vad, uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o.s.ř. , § 229 odst. 2 písm.a) a b) o.s.ř. nebo v § 229 odst. 3 o.s.ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. , neboť žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. prosince 2009
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu