Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3775/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočky v Olomouci ze dne 6. března 2007, č. j. -91, kterým byl (mimo jiné) potvrzen v zamítavém výroku o částce 23.600,- Kč rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 15. listopadu 2005, č. j. -56, není přípustné podle (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která

je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2001, sp. zn.

, a ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. , uveřejněná

v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].

Dovolací výhrada žalobkyně vůči závěru, že neprokázala existenci půjčky žalovanému ve výši 23.600,- Kč a 19.100,- Kč je z hlediska přípustnosti dovolání podle irelevantní, neboť jde o námitku mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, tedy o dovolací důvod podle , jehož uplatnění je zde vyloučeno.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle předestřela žalobkyně dovolacímu přezkumu otázku odpovědnosti manželů za dluhy vzniklé za trvání manželství s odůvodněním, že peníze „ve většině případů“ půjčovala dnes již bývalé manželce žalovaného (své praneteři) a může si tedy vybrat, zda vrácení půjčky bude požadovat po ní nebo po žalovaném. Takto vytyčená právní otázka však z napadeného rozsudku nečiní rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť nejde o otázku v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešenou. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 18. srpna 2005, sp. zn. , kterým navázal na starší judikaturu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 21. prosince 1973, sp. zn. ), vyslovil v souvislosti s výkladem a , ve znění účinném do 31.7.1998, právní názor, že závazky jednoho či obou manželů vzniklé za trvání manželství nebyly předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů a pasivní solidarita manželů byla stanovena pouze pro právní úkony týkající se věcí v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů. Nelze přehlédnout že Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. září 2007, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 24/2008, formuloval a odůvodnil závěr, že splnění závazku náležejícího do společného jmění manželů, sjednaného jen jedním z manželů (tak jak tomu bylo v případě jednotlivých smluv o půjčkách uzavíraných neteří žalobkyně), nemůže věřitel (žalobkyně) v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů (žalovaném).

Je tedy zřejmé, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a dovolacímu soudu nezbylo, než je podle věty prvé a odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovanému, který by podle 243b odst. 5 věty prvé, , a měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 26. listopadu 2009

JUDr. Václav D u d a , v. r.

předseda senátu