Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 632/2009

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.930,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. května 2005, č. j. -77, kterým byl v odvoláním napadených výrocích potvrzen rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 11. září 2003, č. j. -48, není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Nelze přisvědčit námitce dovolatelky, že odvolací soud pochybil (rozhodl v rozporu s hmotným právem), pokud zjištěný skutkový stav věci nepoměřoval ustanovením , o mimosoudních rehabilitacích,

ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Jak v odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud správně a přesvědčivě vysvětlil, řešení situace, v níž se nalézala právní předchůdkyně žalobkyně E. H., nepředvídá, resp. nepřiznává dotčeným osobám právo na obnovení zástavního práva

na nemovitostech, které v rozhodném období přešly či byly převedeny na stát, případně na povinnou osobu. Ustanovení , kterého se žalobkyně dovolává při uplatnění nároku na zaplacení částky 200.000,- Kčs, resp. 40.000,- Kč, neřeší vztahy mezi oprávněnou osobou, jíž byla právní předchůdkyně žalovaného M. K., a osobou, jejíž pohledávka vůči právní předchůdkyní oprávněné osoby byla zajištěna zástavním právem. Stanoví pouze, že pokud vázlo

na věci v době jejího vydání zástavní právo a věc se vydá, je povinná osoba (ten, kdo ke dni účinnosti věc držel) povinna závazek vypořádat nebo jinak zajistit. Jinak řečeno, vázlo-li na vydávané nemovitosti (na domě čp. 447 v P., který byl M. K. vydán), ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně E. H. zástavní právo, měla takový závazek vypořádat nebo jinak zajistit výhradně povinná osoba. K tomu však nedošlo. Povinná osoba (B. p. P.), kterou E. H. správně se svým nárokem na vypořádání závazku zajištěného zástavním právem oslovila, její nárok odmítla uspokojit s odůvodněním, že se svého práva na uspokojení pohledávky za M. D., která byla zajištěna zástavním právem, vůči státu i vůči dlužnici výslovně vzdala. J. E. H. s tímto postupem povinné osoby nesouhlasila, mohla (resp. měla) se domáhat svého práva u soudu, avšak výhradně vůči povinné osobě, nikoli vůči osobě oprávněné.

Lze uzavřít, že odvolací soud nepochybil, jestliže na zjištěný skutkový stav neaplikoval ustanovení , neboť tímto ustanovením nelze vztahy účastníků poměřovat. Právní otázka, kterou žalobkyně předložila k přezkumu v dovolacím řízení (tj. aplikovatelnost na zjištěný skutkový stav věci), nečiní rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným a dovolacímu soudu nezbylo než dovolání žalobkyně odmítnout ( věty první a ). Sluší se přitom připomenout, že odvolací soud navíc na závěru, že zjištěný skutkový stav nelze poměřovat , právní posouzení dané věci nezaložil. Přisvědčil totiž soudu prvního stupně, že právní předchůdkyně žalovaného (M. K.) žalobkyni žalovanou částku nedluží, neboť na ni dluh, který původně měla její matka M. D. vůči matce žalobkyně E. H., děděním nepřešel ( obč. zák.). Tento závěr, na němž rozhodnutí soudů obou stupňů spočívá, pak nebyl v dovolání zpochybněn.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první,

, a Žalobkyni, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady, které mu vznikly

v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 2.630,- Kč (§ 2 odst. 1, § 3 odst. 1 bod 4

ve spojení s , ve spojení s a , ve znění platném do 30. 8. 2006) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( a a 3 ,

v platném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 25. listopadu 2009

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu