Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
6F3448AB7A6E42DEC1257A4E0064CCA7.html
HTML · 12.52 KB
No categories available
33 Cdo 3163/2008
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 9.127,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám advokáta.
O d ů v o d n ě n í :
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým krajský soud
ve věci samé potvrdil rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2007, č.j. 18 C 268/2006 -89, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb. , dále jen „o.s.ř. “), a nebylo shledáno přípustným ani podle
§ 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. , neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř).
V rámci k založení přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. způsobilého dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. dovolatelka namítá, že smlouva o dílo (její zvláštní typ smlouva o úpravě a opravě věci), kterou účastnice uzavřely, je neplatná buď absolutně pro neurčitost a nesrozumitelnost (§ 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“), anebo relativně s ohledem na dovolání se neplatnosti žalovanou (§ 49a obč. zák.), a to proto, že v zakázkovém listě je materiál, z něhož měl být obklad hrobky zhotoven, uveden pouze jako L. V. bez označení barevného provedení vzorkovým nebo číselným kódem, čímž byla žalovaná uvedena v omyl, neboť od počátku neznala barvu tohoto kamene. Tyto námitky k závěru o přípustnosti dovolání nevedou. Dovolatelka totiž vychází z předpokladu, že účastnice uzavřely smlouvu v písemné formě, a sice v podobě zakázkového listu. Na takovém právním závěru však rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá. Naopak odvolací soud právní posouzení dovoláním nastolené otázky postavil na úsudku, že účastnice uzavřely smlouvu ústně a zakázkový list je pouze písemným potvrzením o převzetí objednávky, které je zhotovitel povinen vydat, nejde-li o provedení díla na počkání. Obsah ústně uzavřené smlouvy pak odvolací soud zkoumal a zjistil, že žalovaná si druh kamene vybrala tak, že na dvoře ukázala na kámen, který žalobkyni dodává výlučně společnost B. – H., a. s. a obchodně je označen jako L. V.; odvolací soud také uzavřel, že nebylo prokázáno, že si žalovaná vymínila, aby převažovalo modré zabarvení živce. Z těchto (skutkových) zjištění pak odvolací soud při posouzení (právní) otázky určitosti smlouvy co do identifikace materiálu, z něhož má být objednávané dílo zhotoveno, vycházel, a namítá-li dovolatelka, že předmět smlouvy byl v tomto směru vymezen nesrozumitelně a neurčitě, či že byla uvedena v omyl, vychází její kritika právního posouzení z předpokladu jiného skutkového stavu (že materiál byl při sjednávání smlouvy dohodnut pouze slovně jako L. V. a že žalovaná požadovala modré zabarvení kamene). Právní oponentura založená na námitkách, jež vystihují dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř. , k závěru o přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. vést nemůže, neboť dovolacím důvodem podle § 241a odst. 3 o.s.ř. , jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci, takové dovolání (úspěšně) odůvodnit nelze.
Námitka, že žalobkyně žalovanou neupozornila, že žula L. V. existuje v různých barevných provedeních, vystihuje rovněž dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř. , takže ani právní závěr, který z těchto námitek dovolatelka vyvozuje (že žalobkyně porušila informační povinnost uvedenou v § 9 a § 10 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů), není při posouzení přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. významný.
Dovolání proti nákladovým výrokům není objektivně přípustné, a to bez ohledu na to, zda jde o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (před soudem prvního stupně) či o rozhodnutí o nákladech řízení odvolacího, jež není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).
Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání, Nejvyšší soud dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 , věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř. ).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení
§ 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem
v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1 , § 2 , § 3 odst. 1 bod 4 ., odst. 3, 4, § 10 odst. 3 , § 14 odst. 1 , § 15 a § 18 odst. 1 , věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 7.370,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1 , 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1.457,- Kč (§ 137 odst. 3 , § 151 odst. 2 o.s.ř. ).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. listopadu 2009
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu