Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3900/2007

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se jako vlastník bytu na adrese M. v K. žalobou domáhal, aby mu žalovaná za užívání předmětného bytu v souladu s nájemní smlouvou ze dne 8. dubna 1997 zaplatila dlužné nájemné a nedoplatky za poskytnuté služby, a to konkrétně nájemné za prosinec 1998 (1.009,- Kč), leden, září a říjen 1999 (celkem 3.027,- Kč), červen, září a prosinec 2000 (3.417,- Kč), leden, červenec, srpen, září a říjen 2001 (5.859,- Kč) a září a listopad 2002 (2.518,- Kč) a nedoplatky z vyúčtování za služby za roky 1999 (10.041,- Kč), 2001 (15.576,- Kč) a 2002 (9.039,- Kč), a to při započtení přeplatku z vyúčtování za služby za roky 1998 (1.618,- Kč) a 2000 (1.611,- Kč).

Okresní soud v Bruntále, pobočka v Krnově rozsudkem ze dne 12. září 2006, č. j. -182, zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit 12.459,- Kč s poplatkem z prodlení ve výši 0,25% denně, nejméně 25,- Kč za měsíc, od 1. 1. 2000 do zaplacení, 1.806,- Kč s poplatkem z prodlení ve výši 0,25% denně, nejméně 25,- Kč za měsíc, od 2. 7. 2003 do zaplacení, 7.173,- Kč s poplatkem z prodlení ve výši 0,25% denně, nejméně 25,- Kč za měsíc, od 2. 7. 2003 do zaplacení, 4.034,50 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 0,25% denně, nejméně 25,- Kč za měsíc, od 2. 7. 2003 do zaplacení, 158,- Kč s poplatkem z prodlení ve výši 0,25% denně, nejméně 25,- Kč za měsíc,

od 1. 1. 2003 do zaplacení (výrok I.). Výrokem II. žalované uložil povinnost zaplatit žalobci poplatek z prodlení ve výši 0,25% denně, nejméně 25,- Kč za měsíc z částky 1.806,- Kč od 1. 1. 2001 do 1. 7. 2003, poplatek z prodlení ve výši 0,25% denně, nejméně 25,- Kč za měsíc z částky 7.173,- Kč od 1. 1. 2002 do 1. 7. 2003, poplatek z prodlení ve výši 0,25% denně, nejméně 25,- Kč za měsíc z částky 14.262,- Kč

od 1. 1. 2002 do zaplacení, částku 7.364,50 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 0,25% denně, nejméně 25,- Kč za měsíc, od 1. 1. 2003 do zaplacení, poplatek z prodlení

ve výši 0,25 % denně, nejméně 25,- Kč za měsíc, z částky 4.034,50 Kč od 1. 1. 2003,

a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 16. února 2007,

č. j. -203, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 10.041,- Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně 25,- Kč za každý započatý měsíc od 1. 7. 2000

do zaplacení; částku 1.806,- Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně 25,- Kč za každý započatý měsíc od 2. 7. 2003 do zaplacení; částku 5.859,- Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně 25,- Kč za každý započatý měsíc od 1. 1. 2002 do zaplacení; částku 1.314,- Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně 25,- Kč

za každý započatý měsíc od 1. 7. 2002 do zaplacení; částku 2.518 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně 25,- Kč za každý započatý měsíc od 1. 1. 2003 do zaplacení; částku 1.674,50 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile za každý den prodlení, nejméně 25,- Kč za každý započatý měsíc

od 1. 7. 2003 do zaplacení; ve zbývající části rozsudek soudu prvního stupně potvrdil

a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, ve kterém namítá, že právo žalobce na nájemné za rok 1999 ve výši 3.027,- Kč a na nedoplatek za poskytnuté služby za rok 1999 ve výši 10.041,- Kč je promlčeno. Odvolacímu soudu rovněž vytýká, že se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že zhoršená kvalita bytu, ověřená znaleckým posudkem, vytváří předpoklad pro snížení částek, placených za nájem bytu. Současně brojí proti výroku o náhradě nákladů řízení. Je přesvědčena, že odvolací soud měl aplikovat ustanovení a nepřiznat žalobci náhradu nákladů řízení.

Nejvyšší soud ČR po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalovanou), se zabýval nejdříve přípustností dovolání.

Dovoláním lze podle ustanovení napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení Podle ustanovení dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle ustanovení je ovšem skutečnost, že dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se nepřihlíží ( ).

Vymezuje-li – při splnění zákonných podmínek – jako způsobilý předmět dovolání rozhodnutí odvolacího soudu, má tím na mysli i jednotlivé jeho výroky o věci samé, které neztratily svou solitérní povahu. Přípustnost dovolání

z pohledu ustanovení je třeba posuzovat u každého z nich zvlášť. V tomto směru nelze nárok na nájemné a nárok na nedoplatek za poskytnuté služby z pohledu

sčítat, neboť jde o odlišné nároky s různým skutkovým základem. Přípustnost dovolání žalované je tak třeba posoudit z pohledu obou těchto nároků zvlášť a to v takovém rozsahu, v jakém bylo rozhodnutí odvolacího soudu o tom kterém nároku zpochybněno. Zpochybňuje-li žalovaná výrok rozsudku odvolacího soudu ohledně nároku na nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu toliko námitkou,

že nedoplatek ve výši 10.041,- Kč za rok 1999 je promlčen, směřuje její dovolání výhradně do části výroku, kterou bylo rozhodnuto o částce nepřevyšující 20.000,- Kč. Stejně tak, brojí-li proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým jí byla uložena povinnost zaplatit dlužné nájemné (ať již námitkou, že dlužné nájemné ve výši 3.027,-Kč je promlčeno, nebo že zbývající část žalovaného nájemného měla být snížena s ohledem na kvalitu bytu), nelze pominout, že ani tímto výrokem nebylo rozhodnuto

o částce převyšující 20.000,- Kč, neboť žalobou se žalobce domáhal zaplacení dlužného nájemného ve výši 15.830,- Kč. Přípustnosti dovolání žalované proti citovaným výrokům rozsudku odvolacího soudu tak brání ustanovení věta před středníkem

Směřuje-li žalovaná své dovolání dále do výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, není její dovolání ani v této části přípustné, neboť přípustnost dovolání proti tomuto typu výroku nevyplývá z žádného ustanovení , jimiž je přípustnost dovolání upravena, tedy z ustanovení až 239

Jelikož není dovolání žalované přípustné podle ustanovení ani písm. c/ , ani podle jiného ustanovení , Nejvyšší soud České republiky dovolání podle ustanovení , věty první, a odmítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, , a za situace, kdy žalovaná nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a ze spisu se nepodává, že by žalobci nějaké náklady v této fázi řízení vznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. listopadu 2009

JUDr. Ivana   Z l a t o h l á v k o v á , v. r.

předsedkyně senátu