Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
11 C 39/2022-17
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Ivo Hruško ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 31 855 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 700 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 13. 2. 2020 do 1. 6. 2021 částkou 2 818,03 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 700 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky ve výši 13 116 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 251,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 700 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 13. 2. 2020 do 1. 6. 2021 částkou 2 818,03 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 700 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky ve výši 13 116 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 251,37 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 31 855 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetové domény dne 23. 1. 2020 smlouvu o úvěru číslo kterou se původní věřitel (právnická osoba, IČO, sídlem adresa) zavázal žalovanému poskytnout částku ve výši 21 700 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit včetně sjednaných úroků, což však neučinil. Původní věřitel žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni.
Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
Žalobkyně předložila jako důkaz o uzavření smlouvy dokument označený jako Smlouva o úvěru číslo ze dne 23. 1. 2020. Obsahem tohoto dokumentu je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému částku 21 700 Kč a závazek žalovaného tuto částku splatit včetně smluvního úroku ve výši 5 244 Kč. Žalovaný je dle žalobcem předložené smlouvy dále povinen v případě porušení povinností vyplývajících z předmětné smlouvy zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu. Ze sazebníku původního věřitele se podává, jaké poplatky byly spojené s vedením účtu. Smluvní pokuta za porušení předmětné smlouvy je stanovena. Z výpisu z bankovního účtu původního věřitele, že původní věřitel žalovanému zaslali částku ve výši 21 700 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství žalobkyni, čímž byla i prokázána aktivní legitimace žalobkyně.
V předmětné věci se žalobci nepodařilo prokázat, že došlo k uzavření předmětné smlouvy s uvedeným obsahem, neboť nebylo prokázáno, že žalobkyní předložený dokument byl akceptován žalovaným, protože nebyla doložena věrohodná identita jednající osoby (žalovaného) a nebyla prokázána ani spolehlivost záznamů o právních jednáních v elektronickém systému původního věřitele, neboť nebylo ničím doloženo, že jsou skutečně prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Proto ani soud nemohl k tomuto dokumentu přihlížet. Je třeba zdůraznit, že shora uvedené pochybnosti jsou akcentovány i tou skutečností, že jednotlivé platby (až na jednu marginální výjimku) byly ze strany předchůdce žalobkyně poskytnuty ještě před tvrzeným uzavření úvěrové smlouvy. Potvrzovací platba, která měla verifikovat souhlas žalovaného s úvěrovými podmínkami, byla ze strany žalovaného zaslána 10. 4. 2019, tedy daleko dříve, než byla úvěrová smlouva (podle data, které je na ní uvedeno) sepsána a uzavřena. Z jednotlivých potvrzení o provedené platbě bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 21 700 Kč.
Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že původní věřitel žalovanému poskytl částku 21 700 Kč. Vzhledem k tomu že nebylo prokázáno uzavření smlouvy, resp. že došlo k akceptaci obsahu smlouvy ze strany žalovaného, došlo tím k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor původního věřitele. Proto soud v souladu s § 2993 o. z. rozhodl, že žalovaný je povinen vydat částku, o kterou se obohatil, a to i včetně úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Naopak soud zamítl žalobu co do částky odpovídající žalobou požadovaných úroků, poplatků a smluvní pokuty, neboť nebylo prokázáno, že došlo k jejich sjednání, zda jejich výši žalovaný akceptoval.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 251,37 Kč, přičemž tato částka představuje 36,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,12 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,88 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 275 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 855 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.