Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 703/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Ing. K. M., zastoupeného JUDr. M. B., advokátem, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti G. S., a. s., zastoupené J. S., advokátkou, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání společnosti G. S., a. s. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. října 2007, č. j. –139, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. července 2006, č. j. –98,  kterým tento soud prohlásil za neplatné usnesení mimořádné valné hromady společnosti G. S., a. s., (dále jen „společnost“) konané dne 12. dubna 1999 (dále též jen „valná hromada“).

Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen „ “), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení [o situaci předvídanou v ustanovení nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán obsahem dovolání ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Otázky, jež dovolatelka předkládá Nejvyššímu soudu, však napadené usnesení zásadně právně významným nečiní.

Již v usnesení ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož na to, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení , s tím, že k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto.

V projednávané věci dovolatelka sice tvrdí, že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil, jako důvod pro své tvrzení však uvádí pouze to, že její stanovy připouštěly svolání valné hromady tak, jak ji svolala, a argumentuje tím, že podle obchodního zákoníku účinného v době svolání valné hromady stanovy takovou úpravu obsahovat mohly. Odvolací soud však založil své rozhodnutí na skutkovém zjištění, že dovolatelkou použitý postup svolání valné hromady stanovy nepřipouštěly. Dovolatelka tedy fakticky napadá správnost skutkových zjištění, na kterých založil odvolací soud své rozhodnutí, a vystihuje tak dovolací důvod vymezený v , jehož prostřednictvím na přípustnost dovolání podle usuzovat nelze.

Podle ustanovení proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání, podle ustanovení a je odmítl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. listopadu 2009

Doc. JUDr. Ivana  Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu