Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 100/2022-23
Okresní soud v Chrudimi rozhodl dne 1.9.2022 samosoudcem Hynkem Baňouchem ve věci
žalobce:
proti
žalovanému:
; ulice podnik hl.m. právnická osoba, IČO
sídlem adresa, obec a číslo
zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno
sídlem adresa, obec
celé jméno žalovaného, datum narození
Poděbradovo nám. 1, PSČ, obec
o 3 060 Kč s příslušenstvím,;
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3.060 - Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 1.530 - Kč od 3.10.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 1.530 - Kč od 24.10.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 3.060 - Kč s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 1.530 - Kč od 3.10.2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,5 % ročně z 1.530 - Kč od 24.10.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů poté, co tento rozsudek nabude právní moci.
Žalobce se návrhem ze dne 29.12.2021 domáhal na žalovaném zaplacení: a) 30 Kč s úrokem
z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 3.10.2021 do zaplacení, b) 1 500 Kč s úrokem
z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 3.10.2021 do zaplacení, c) 30 Kč s úrokem
z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 24.10.2021 do zaplacení, d) 1 500 Kč s úrokem
z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 24.10.2021 do zaplacení, což odůvodnil tím, že žalovaný cestoval linkou hromadné dopravy a nemohl se přepravnímu kontrolorovi prokázat platným jízdním dokladem. Přes výzvu žalovaný dluh nezaplatil.
Žalovaný byl v řízení, v němž jej soud obesílal na zjištěnou adresu trvalého pobytu zcela pasivní. Soud vycházel z toho, že každý žalovaný si musí střežit svá práva a dbát, aby adresa jeho trvalého pobytu byla náležitá. Na základě obsahu spisu soud neshledal důvod k ustanovení opatrovníka. Za situace, kdy soud považoval nárok za prokázaný, věc projednal a rozhodl podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , bez nařízení jednání, když předtím takový postup navrhl (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
Z obsahu spisu soud zjistil tyto skutečnosti. Podle zápisu o přepravní kontrole přiloženému
k návrhu, cestoval žalovaný v uvedeném čase následující linkou („ anonymizováno“) provozovanou žalobcem (což bylo zjištěno přepravním kontrolorem vždy téhož dne) a bylo mu naúčtováno jízdné
a přirážka k jízdnému v těchto částkách: 2. 10. 2021, 8:28, L C, číslo - Kč (číslo listu soudního spisu, dále„ č.l.“ 12); 23.10.2021, 16:17, anonymizována dvě slova, 1.530 - Kč (č.l. 13). Žalobce marně vyzval žalovaného k zaplacení. Žalovaný těmto tvrzením a důkazním prostředkům neoponoval.
Po právní stránce soud věc posoudil takto.
Mezi žalovaným a žalobcem byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku . Na základě této smlouvy vzniklo žalovanému jakožto cestujícímu právo, aby přepravce řádně přepravil do místa určení. Žalovanému naproti tomu vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné. Uzavřením přepravní smlouvy přistoupil žalovaný podle ust. § 49 odst. 3 vyhl. 175/2000 Sb. , o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené přepravcem avšak na vyzvání přepravního kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v § 18a zákona č. 111/1994 Sb. ,
o silniční dopravě, resp. v § 37 zákona č. 266/1994 Sb. , o dráhách.
Žalobci vzniklo právo na zaplacení částky odpovídající jízdnému a přirážky k jízdnému dle přepravních podmínek, včetně úroku z prodlení v zákonné výši dle ust. § 1970 občanského zákoníku . Žalovaný tuto částku nezaplatil a žaloba je důvodná. (výrok I.).
Žalovaný nebyl zletilý, přepravce jej ztotožňoval dle občanského průkazu a soud procesní úkony učinil i ve vztahu k oběma zákonným zástupcům.
Soud se dále zabýval rozhodnutím o náhradě nákladů řízení, o níž rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , zákon č. 99/1963 Sb. , v platném znění, dále„ o. s. ř. “, neboť žalobce měl plný úspěch ve věci. Žalobce vynaložil náklady na soudní poplatek ve výši 400 - Kč.
Na nákladech právního zastoupení žalobce vynaložil důvodně náklady za tři prvotní úkony právní služby dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů,„ advokátní tarif“, náleží odměna 200 - Kč za jeden úkon a paušální náhrada hotových výdajů 100 - Kč
za jeden úkon, vše celkem ve výši 3 krát 300 - Kč, tj. 900 - Kč, což po přičtení 21% DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), spolu se zaplaceným soudním poplatkem 400 - Kč činí celkem číslo - Kč, které je žalovaný podle § 149 o. s. ř. o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce (výrok II.).
O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné je vydáván se stručným odůvodněním (§ 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí soudně.