Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 57/2022-18

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Michaelou Novákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 15 582,10 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení

- částky 4 918,59 Kč,

- úroků z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 918,59 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení,

- úroků z prodlení ve výši 10% ročně z částky 9 918,59 Kč od 20. 7. 2021 do 31. 8. 2021,

- úroků z prodlení ve výši 1,5% ročně z částky 5 000 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení,

- kapitalizovaných úroků ve výši 11 848,53 Kč,

- částky 5 663,51 Kč,

- nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení</b> <b>- částky 4 918,59 Kč,</b> <b>- úroků z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 4 918,59 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení,</b> <b>- úroků z prodlení ve výši 10% ročně z částky 9 918,59 Kč od 20. 7. 2021 do 31. 8. 2021,</b> <b>- úroků z prodlení ve výši 1,5% ročně z částky 5 000 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení,</b> <b>- kapitalizovaných úroků ve výši 11 848,53 Kč,</b> <b>- částky 5 663,51 Kč,</b> <b>- nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu proti žalované zaplacení částky 15 582,10 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jde o nárok vyplývající ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 17. 9. 2018, kterou se žalovanou uzavřel věřitel - společnost právnická osoba, IČO. Pohledávka byla žalobkyni postoupena. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce splnil zákonnou povinnost podle zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudil schopnost žalované zápůjčku splácet.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

Z listinných důkazů a tvrzení žalobkyně soud zjistil následující právně významné skutečnosti:

Z obsahu smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že věřitel – společnost právnická osoba, IČO, poskytl dne 17. 9. 2018 žalované - spotřebitelce - peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to na základě smlouvy evidované pod číslo. Žalovaná se zavázala zápůjčku pravidelně splácet v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, a to včetně poplatků a úroků ve výši 12 888 Kč Celkem se žalovaná zavázala zaplatit částku 27 888 Kč.

Z tvrzení žalobkyně plyne, že žalovaná na předmětnou smlouvu uhradila částku ve výši 10 000 Kč.

Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021 bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni. Z písemného oznámení o postoupení a z dokladu o odeslání bylo zjištěno, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, v tomto oznámení byla také stanovena lhůta k zaplacení předmětné pohledávky a to do 31. 8. 2021.

Z písemné výzvy bylo zjištěno, že advokát žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení jistiny s příslušenstvím.

Nebylo zjištěno, že poskytovatel úvěru dříve, než přenechal žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel zaznamenal údaje získané od žalované do žádosti o úvěr. V této žádosti žalovaná uvedla, že její příjem byl ve výši 11 903 Kč měsíčně, její výdaje byly ve výši 8 590 Kč měsíčně. Žalovaná dále uvedla, že bydlí v nájmu a má jednu vyživovací povinnost. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal pouze pracovní smlouvu a výplatní pásky, výpis z bankovního účtu žalované ani další významné podklady/dokumenty neověřoval.

O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že původní věřitel poskytl žalované dne 17. 9. 2018 peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, aniž s odbornou péčí posoudil schopnost žalované – spotřebitelky – úvěr splácet. Smlouva o úvěru je tudíž neplatná. Přijetím částky 15 000 Kč se žalovaná bezdůvodně obohatila a je její povinností bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalovaná dosud vydala částku 10 000 Kč, v době rozhodování soudu měla tak žalovaná povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč a byla se zaplacením v prodlení. Okamžik prodlení nastal uplynutím lhůty k zaplacení, tedy prvním dnem prodlení byl 1. 9. 2021.

Soud jednal podle , , ve znění pozdějších předpisů. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání v souladu s ustanovením . Vzhledem k tomu, že žalovaný při sjednání smlouvy o zápůjčce vystupoval v pozici spotřebitele, soud při právním posouzení věci vycházel z ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla věc posouzena dle , .

Bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná jednali o uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení a násl. . Původní věřitel před poskytnutím peněžitých prostředků ve smyslu až zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí neposuzoval schopnost žalované – spotřebitelky – splácet poskytnuté peněžní prostředky.

Podle ustanovení § 84 až § 89 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tato ustanovení lze aplikovat i na hotovostní zápůjčku. Pro původního věřitele – podnikatele – podle ustanovení platilo, že jako podnikatel vystupující vůči žalované v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle a zákona o spotřebitelském úvěru byl původní věřitel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí a se žalovanou jako spotřebitelkou jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele. Současně bylo povinností věřitele (, ) před uzavřením smlouvy řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

, o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Žalovaná – spotřebitelka – byla ve vztahu s podnikatelem – poskytovatelem zápůjčky slabší stranou, a byla tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněna. Žalovaná neměla před uzavřením smlouvy dostatek profesionálních zkušeností v oboru peněžnictví a neměla možnost stanovovat si smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce.

Ústavní soud v nálezu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019 uvedl, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1d.

Důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnosti smlouvy, a to i v poměrech K tomuto závěru vede rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, z něhož plyne, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

Poskytovatel úvěru či zápůjčky je tedy povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele.

V daném případě původní věřitel nesplnil povinnost původního věřitele řádně posoudit úvěruschopnost žalované – spotřebitelky na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle , o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce.

Podle platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

V řízení bylo zjištěno, že žalovaná přijala peněžitou částku 15 000 Kč, ze které uhradila částku 10 000 Kč. Soud výrokem rozsudku pod bodem I uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni plnění ve výši 5 000 Kč. Pohledávka z bezdůvodného obohacení byla postoupena dle O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení soud rozhodl dle , dle a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb. Výrokem rozsudku pod bodem II pak soud žalobu ve zbytku požadovaného nároku zamítl. Jestliže byla smlouva o úvěru neplatná, nebyly mezi účastníky řízení platně sjednány platby úroků a poplatků.

Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok III) vychází z ustanovení s ohledem na poměrný úspěch účastníků ve věci. Ve věci byla úspěšnější žalovaná, té však náklady řízení nevznikly, soud je proto nepřiznal žádnému z účastníků.

Lhůtu k plnění soud stanovil dle .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové, prostřednictvím Okresního soudu v Hradci Králové. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí soudem nebo návrh na exekuci.