Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 83/2022
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 55 623 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 55 623 Kč spolu s úrokem ve výši 64,19 % ročně z částky 39 797,75 Kč od 28.9.2021 do 20.10.2021 ve výši 1 569,52 Kč, spolu s úrokem z prodlení z částky 39 797,75 Kč od 21.10.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28.9.2012 dosáhne částky 134 899 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 47 547 Kč od 28.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 995 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 55 623 Kč spolu s úrokem ve výši 64,19 % ročně z částky 39 797,75 Kč od 28.9.2021 do 20.10.2021 ve výši 1 569,52 Kč, spolu s úrokem z prodlení z částky 39 797,75 Kč od 21.10.2021 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28.9.2012 dosáhne částky 134 899 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 47 547 Kč od 28.9.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 995 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora uvedené žalované částky spolu s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, přičemž k vyplacení úvěru žalované došlo dne 29. 3. 2021. Před poskytnutím úvěru byla posuzována schopnost žalované splácet úvěr, a sice na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení a z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.), jakož i v databázi příjmení a anonymizováno. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutý úvěr ve výši 64,58 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 2 342 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2021. Žalovaná sjednané splátky nehradila však řádně a včas, žalobkyni do zesplatnění celého úvěru uhradila pouze 3 splátky, a to dne 28. 4. 2021, 24. 5. 2021 a 6. 7. 2021, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 26. 9. 2021, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná na dluh po zesplatnění již ničeho neuhradila, dluží tak ke dni podání žaloby na jistině částku 46 149,75 Kč (která se skládá ze zbývající dlužné původní jistině 39 797,75 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnněí úvěru ve výši 6 352 Kč), na smluvní pokutě částku 998 Kč (2x 499 Kč, dle bodu 6.1 úvěrové smlouvy), na nákladech vzniklých v souvislosti s prodlením s úhradou splátek č. 4,5 částku 400 Kč (tj. 2x 200 Kč, dle bodu 6.2 smlouvy) a na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru, kterou žalobkyně požadovala od data následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od 28. 9. 2021 do data vyhotovení žaloby, tj. v částce 8 076,25 Kč (dle bodu 6.5 úvěrové smlouvy). Dále žalovaná dluží úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 39 797,75 Kč ode dne 28. 9. 2021 do zaplacení v úrokové sazbě 64,19 % ročně s tím, že za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy od 21. 10. 2021) uplatnila žalobkyně tento úrok v nominální úrokové sazbě 8,50 % ročně do zaplacení. Současně žalovaná požadovala uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 28. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaná byla vyzvána předžalobní upomínkou k zaplacení dlužné částky, avšak ani poté žalovaná již ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřili, u žalované ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Na základě listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo v rámci které se zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 40 000 Kč se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 64,19 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr v 49 měsíčních splátkách ve výši 2 342 Kč, resp. podle splátkového kalendáře, přičemž splatnost splátek byla sjednána k 22. dni v měsíci s tím, že poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala zaplatit, činila 112 416 Kč Smluvní strany si zde současně sjednaly, že žalobkyně je oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 134 899,20 Kč. Podle bodu 6.1 smlouvy platí, že ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou kterékoliv splátky o délce 30 dnů, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou z opožděných splátek, nanejvýše však do výše 2 999 Kč za každý kalendářní rok. V bodu 6.2 smlouvy je ujednáno, že žalobkyně má vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s jejím prodlením, a sice ve výši 200 Kč za každou z opožděných splátek. Podle bodu 6.5 smlouvy platí, že vzniká žalované po zesplatnění úvěru povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení (prokázáno návrhem na uzavření smlouvy o úvěru, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě číslo včetně dodejky o doručení žalované dne 19. 4. 2021, splátkovým kalendářem k této smlouvě, dodatkem č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru číslo předsmluvním formulářem). Žalované byla částka 40 000 Kč převedena bezhotovostně na účet, který uvedla, dne datum (prokázáno dokladem o vyplacení úvěru). Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala schopnost žalované splácet úvěr (prokázáno kartou hodnocením klienta, výpisem z účtu žalované, výpis z NKRI, výpisu z registru SOLIS). Žalovaná uhradila však na tento úvěr pouze 3 splátky, a to dne 28. 4. 2021 částku 1 171 Kč, dne 24. 5. 2021 částku 1 171 Kč a dne 6. 7. 2021 částku 2 342 Kč, přičemž tak dluží na jistině částku celkem 47 547 Kč (prokázáno kartou zákazníka). Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě veškerých dlužných částek, náhrady nákladů a smluvních pokut a současně ji upozorňovala na možnost zesplatnění úvěru z důvodu prodlení žalované se splácením (prokázáno výzvou k zaplacení- upozornění na možnost zesplatnění úvěru ze dne 23. 8. 2021 a ze dne 22. 9. 2021). Následně žalobkyně, v důsledku porušení závazku žalované, využila svého oprávnění v souladu s úvěrovou smlouvou, a prohlásila celý dluh žalované za okamžitě splatný a vyzvala ji k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru (prokázáno oznámením ze dne 26. 9. 2021). Žalovaná byla ještě vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího archu z téhož dne).
5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle odst. 3 nesmí souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200000 Kč. Podle odst. 4 platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle odst. 5 platí, že odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.
8. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o.z., na jejímž základě žalobkyně žalované poskytnula finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit i s úrokem ve výši 64,19 % ročně v měsíčních splátkách. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty, avšak splátky nehradila řádně a včas, uhradila pouze první 3 splátky, a proto žalobkyně v souladu s úvěrovou smlouvou prohlásila dluh žalované za okamžitě splatný k datu 26. 9. 2021. Žalovaná tedy své povinnosti vyplývající ji ze smlouvy nesplnila řádně a včas. Protože žalovaná dluh ve lhůtě splatnosti neuhradila, dostala se do prodlení (dle § 1968 o. z.) a je povinna zaplatit žalobkyni i sjednanou smluvní pokutu, paušální náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající dlužné původní jistině úvěru ve výši 39 797,75 Kč ode dne 28. 9. 2021, a to vše v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., a dále pak i úrok z prodlení v zákonné výši, tj. ve výši stanovené vládním nařízením (dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 995 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 782 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 55 623 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 920 Kč ve výši 2 293 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.