Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cul 14/2009

U S N E S E N Í

Odůvodnění:

Ve výše uvedených věcech vznesl J. K. podáním ze dne 9.6.2009 námitku podjatosti ve vztahu k soudcům Vrchního soudu v Praze příslušným k projednání jeho konkursní věci vedené pod sp.zn. u Městského soudu v Praze. Současně navrhl přikázání věci jinému vrchnímu soudu z důvodu vhodnosti podle

Nejvyšší soud ČR, kterému bylo uvedené podání postoupeno, usneseními ze dne 29.7.2009, sp.zn. , a , rozhodl o tom, že soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí výše uvedených věcí, nerozhodl však výslovně o návrhu J. K. na delegaci podle

J. K.  podáním ze dne 2.9.2009 na vznesené námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze i na návrhu přikázání věci jinému vrchnímu soudu trval.

Jelikož z podání J. K. ze dne 9.6.2009 nebyly zřejmé důvody, pro něž by měly být věci příslušející Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu delegovány k projednání a rozhodnutí z důvodu vhodnosti jinému vrchnímu soudu, Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7.9.2009 vyzval J. K. k doplnění jeho návrhu ze dne 9.6.2009 a k zaplacení soudního poplatku.

Podáním ze dne 29.10.2009 se poté J. K. domáhal, aby Nejvyšší soud ČR uložil Vrchnímu soudu v Praze ve výše uvedených věcech povinnost rozhodnout o jeho návrhu na delegaci jinému vrchnímu soudu z důvodu vhodnosti podle

Podle ustanovení , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“).

Podle ustanovení § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.

Vzhledem k tomu, že – jak z obsahu spisu vyplynulo – J. K. na výzvu Vrchního soudu v Praze ze dne 7.9.2009 k doplnění jeho návrhu ze dne 9.6.2009 podle a nereagoval a Vrchní soud v Praze proto k jeho návrhu dále nepřihlížel ( ), nedošlo v uvedených věcech k navrhovatelem namítaným průtahům, Nejvyšší soud ČR návrh J. K. na určení lhůt k provedení procesních úkonů v těchto věcech zamítl (srov. zákona o soudech a soudcích).

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích a , neboť navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení vznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. listopadu 2009

JUDr. Roman Fiala, v. r.

předseda senátu