Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 5409/2007

U S N E S E N Í

I.  Dovolání žalované se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26.4.2007, č. j. , 136/2007-205, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19.5.2005, č. j. -160, doplněný usnesením téhož soudu ze dne 29.12.2006, č. j. -195, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení

Vznikne-li pochybnost o obsahu právního úkonu z hlediska jeho určitosti nebo srozumitelnosti, je třeba se pokusit pomocí výkladu právního úkonu o odstranění takové nejasnosti (§ 35 odst. 2 obč. zák.). Podle ustálené judikatury soudů výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a vůle jednajícího se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen není-li v rozporu s jazykovým projevem; tato pravidla se použijí i při výkladu písemného právního úkonu, včetně takového, který lze platně učinit jen písemně. V případě, že nejasnost právního úkonu nelze odstranit ani pomocí výkladu projevu vůle, je právní úkon neplatný (§ 37 odst. 1 obč. zák.). Pomocí výkladu právního úkonu přitom není dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného právního úkonu.

Z odůvodnění napadeného rozsudku vyplývá, že odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) z uvedených východisek při rozhodování věci vycházel. Dospěl-li při postupu podle ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. – oproti názoru žalované – k závěru, že „pohledávku družstvo řádným a platným právním úkonem – smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.5.1999 postoupilo žalobcům“; že „smlouva o postoupení pohledávky nebyla antidatovaným právním úkonem“ a že „ujednání o době splatnosti je v kupní smlouvě ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. vymezeno určitě“, nemůže rozsudek odvolacího soudu jen z tohoto důvodu spočívat na nesprávném právním posouzení věci.

Namítá-li dovolatelka také „nesprávné právního posouzení v problematice zastupování, resp. jednání za Zemědělské družstvo Osek jako předcházejícího vlastníka pohledávky“, je na místě konstatovat soulad takto zpochybňovaného závěru odvolacího soudu s ustálenou judikaturou soudů (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.8.2007, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49, ročník 2008; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.2.2007, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10, ročník 2008).

Ostatní námitky uplatněné dovolatelkou v dovolání nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacích důvodů podle ustanovení , případně podle ustanovení Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska těchto posléze uvedených dovolacích důvodů nemohl dovolací soud přezkoumat, neboť skutečnost, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, případně, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, nezakládá přípustnost dovolání podle ustanovení

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobcům v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 18.029,- Kč (srov. ustanovení ., , , , , ve znění , č. , č. a č. )  a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. ,  č. , č. a č. ), celkem ve výši 18.329,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobců advokátka JUDr. D. Ř. osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalobcům za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad srov. a 3 a větu druhou ; , o dani z přidané hodnoty ve výši 3.483,- Kč (po zaokrouhlení). Protože dovolání žalované bylo odmítnuto, dovolací soud ji podle ustanovení věty první, a uložil, aby žalobcům tyto náklady nahradila. Žalovaná je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení, tj. celkem částku 21.512,- Kč, zaplatit k rukám advokátky, která žalobce v tomto řízení zastupovala ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. listopadu 2009

JUDr. Roman  F i a l a, v. r.

předseda senátu