Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 86/2009

86/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Pravomocným usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 64 odst. 1 tr. zák. a § 2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. D.

Napadené usnesení s e z r u š u j e v části týkající se výkonu trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. .

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušenou část usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , byl obviněný D. D. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), písm. 2 tr. zák. a trestným činem neoprávněného užívání cizí věci podle § 249 odst. 1 tr. zák., za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 6 měsíců se zařazením do věznice s dozorem. Rozsudek nabyl ve vztahu k obviněnému D. D. právní moci dne 10. 2. 2004.

Následně byl obviněný D. D. rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 8. 2004, sp. zn. , uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), b), e) tr. zák. a trestným činem neoprávněného držení platební karty podle § 249b tr. zák., za což mu byl uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 10 měsíců se zařazením do věznice s dozorem. Současně byl zrušen výrok o trestu z dřívějšího rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. . Rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 8. 2004, sp. zn. , nabyl ve vztahu k obviněnému právní moci dne 9. 9. 2004.

Usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 5. 11. 2004, sp. zn. 1 Pp 31/2004, byl poté obviněný D. D. podle § 61 odst. 1 písm. a) tr. zák. podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , ve spojení s usnesením ze dne 6. 11. 2001, sp. zn. , kterým mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců se zařazením do věznice s dozorem, z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , kterým mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců se zařazením do věznice s dozorem, z trestního příkazu Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 26. 7. 2000, sp. zn. , ve spojení s usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. , kterým mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 122 dnů se zařazením do věznice s dozorem a z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 6. 2. 2003, sp. zn. , kterým mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců se zařazením do věznice s dozorem. Současně byla obviněnému podle § 63 odst. 1 tr. zák. stanovena zkušební doba v trvání 4 let. Uvedené usnesení nabylo právní moci téhož dne (tj. 5. 11. 2004) a obviněný byl téhož dne propuštěn na svobodu.

Obviněný tresty z výše uvedených rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 6 a Okresního soudu ve Vsetíně vykonal, z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 6. 2. 2003, sp. zn. , zbývá obviněnému vykonat ještě 79 dnů a z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , zbývá obviněnému vykonat celý trest v trvání 6 měsíců.

Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 1 Pp 31/2004, v právní moci dne 27. 1. 2009, rozhodl tak, že podle § 64 odst. 1 tr. zák. obviněný D. D. vykoná zbytek trestu odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 6. 2. 2003, sp. zn. , v trvání 79 dnů a trest odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , kterým mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců se zařazením do věznice s dozorem, z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 5. 11. 2004, sp. zn. 1 Pp 31/2004.

Proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. , podala ministryně spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného D. D. Vytkla v ní, že napadeným usnesením byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř., § 35 odst. 2 tr. zák., § 64 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného D. D. a že usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 5. 11. 2004, sp. zn. 1 Pp 31/2004, byl porušen zákon v ustanoveních § 61 odst. 1 písm. a) tr. zák. a § 35 odst. 2 tr. zák. ve prospěch obviněného D. D.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti namítla, že Okresní soud v Břeclavi vydáním usnesení ze dne 5. 11. 2004, sp. zn. , porušil zákon ve prospěch obviněného, když jej propustil mimo jiné z výkonu trestu odnětí svobody, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , přičemž k podmíněnému propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebyly splněny zákonné podmínky, když výrok o trestu z tohoto rozsudku byl zrušen. Následně Okresní soud v Břeclavi stížností pro porušení zákona napadeným usnesením ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 1 Pp 31/2004, rozhodl tak, že obviněný D. D. vykoná mimo jiné trest z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. , čímž porušil ustanovení § 35 odst. 2 a § 64 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného D. D., když rozhodl, že obviněný vykoná trest, z něhož byl dříve podmíněně propuštěn, přičemž tento trest byl zrušen výrokem rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 8. 2004, sp. zn. , při ukládání souhrnného trestu.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v neprospěch obviněného D. D. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení v části týkající se výkonu trestu obviněného z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušenou část obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Po prostudování předmětného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky zjistil, že Okresní soudu v Břeclavi nejprve usnesením ze dne 5. 11. 2004, sp. zn. 1 Pp 31/2004, obviněného D. D. podle § 61 odst. 1 písm. a) tr. zák. podmíněně propustil z výkonu trestu odnětí svobody mimo jiné i ze shora citovaného rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , kterým byl obviněnému uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců se zařazením do věznice s dozorem. Dané usnesení nabylo právní moci téhož dne (tj. 5. 11. 2004) a obviněný byl téhož dne propuštěn na svobodu.

Následně Okresní soud v Břeclavi stížností pro porušení zákona napadeným usnesením ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 1 Pp 31/2004, v právní moci dne 27. 1. 2009, rozhodl tak, že podle § 64 odst. 1 tr. zák. obviněný D. D. vykoná trest odnětí svobody mimo jiné i z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , kterým mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců se zařazením do věznice s dozorem, který byl však zrušen výrokem o trestu z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 8. 2004, sp. zn. , v rámci ukládání souhrnného trestu.

Podle ustanovení § 61 odst. 1 písm. a) tr. zák. po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta republiky zmírněného trestu odnětí svobody může soud odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život.

Podle ustanovení § 64 odst. 1 tr. zák. jestliže podmíněně propuštěný nebo odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se zbytek trestu vykoná.

V návaznosti na výše uvedené skutečnosti je třeba přisvědčit názoru ministryně spravedlnosti obsaženému ve stížnosti pro porušení zákona, že Okresní soud v Břeclavi napadeným usnesením ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. , porušil zákon v ustanovení § 64 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného D. D., neboť rozhodl o tom, že obviněný vykoná trest odnětí svobody z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , kterým mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců se zařazením do věznice s dozorem. Výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , byl však zrušen výrokem o trestu z výše zmíněného rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 8. 2004, sp. zn. , při ukládání souhrnného trestu.

V době rozhodování Okresního soudu v Břeclavi ve věci vedené pod sp. zn. , tedy trest z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , prakticky již neexistoval, proto o něm nemohlo být dále rozhodováno, a to ani o podmíněném propuštění ohledně daného trestu ani o vykonání tohoto trestu. Stížnost pro porušení zákona byla podána proti usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 1 Pp 31/2004, proto Nejvyšší soud České republiky vyslovil porušení zákona ohledně tohoto napadeného usnesení.

Je tedy možno učinit závěr, že Okresní soud v Břeclavi nerespektoval při svém rozhodování příslušná zákonná ustanovení, neboť soud nemůže nařídit výkon trestu z rozsudku, jehož výrok o trestu byl v rámci ukládání souhrnného trestu zrušen. Okresní soud v Břeclavi tak porušil zákon v ustanovení § 64 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného D. D.

Z obsahu předmětného trestního spisu vedeného u Okresního soudu v Břeclavi rovněž vyplývá, že Okresní soud v Břeclavi v této trestní věci neshromáždil všechny podklady potřebné pro rozhodnutí ve věci. Dne 29. 5. 2008 byl soudu doručen opis rejstříku trestů obviněného D. D., ze kterého jednoznačně vyplývá, že výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , byl zrušen výrokem o trestu z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 11. 8. 2004, sp. zn. . Tuto skutečnost dále potvrzují i opisy z rejstříku trestů obviněného ze dne 16. 10. 2008 a 20. 11. 2008. Příslušný soud v protokolu o veřejném zasedání ve věci ze dne 13. 1. 2009 konstatuje, že byl čten opis z rejstříku trestů obviněného na č. l. 109 – 110 spisu ze dne 20. 11. 2008, ale neřídil se skutečnostmi v něm uvedenými. Okresní soud v Břeclavi tedy nezjistil skutkový stav věci v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí, důkazy chybně zhodnotil, v důsledku čehož byl napadeným usnesením porušen zákon i v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř. v neprospěch obviněného D. D.

Podle § 266 odst. 2 tr. ř. lze proti výroku o trestu stížnost pro porušení zákona podat jen tehdy, jestliže trest je ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost nebo k poměrům pachatele nebo jestliže uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s účelem trestu.

Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky je třeba rozhodnutí o výkonu trestu, který byl již zrušen jiným rozhodnutím v rámci uložení souhrnného trestu, zásadně považovat za rozhodnutí o trestu, který je jednak v zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost a jednak v zřejmém rozporu s jeho účelem ve smyslu § 266 odst. 2 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a § 64 odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného D. D., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení v části týkající se výkonu trestu obviněného z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2003, sp. zn. , zrušil a dále zrušil všechna další rozhodnutí na zrušenou část obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Nebylo třeba postupovat podle ustanovení § 270 odst. 1 tr. ř. dle návrhu ministryně spravedlnosti, neboť nezákonný stav byl napraven již zrušujícím rozhodnutím.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 19. listopadu 2009

Předseda senátu:

JUDr. J. P.