Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3361/2009

U S N E S E N Í

I.  Dovolání žalovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění

( ):

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. září 2007, č.j. -232, výrokem I. uložil žalovanému zaplatit žalobci 272.274,- Kč s 18,25% úrokem z prodlení od 1. 4. 1994 do zaplacení, výroky II. a III. rozhodl o náhradě nákladů řízení a náhradě nákladů placených státem.

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 21. října 2008, č.j. -273, výrokem I. potvrdil podle (dále jen „ “) výrok I. rozsudku soudu prvního stupně v části, ukládající žalovanému zaplatit žalobci 230.998,50 Kč s 3% úrokem od 1. dubna 1994 do 14. července 1994 a s 16% úrokem od 15. července 1994 do zaplacení, výrokem II. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ve zbývajícím rozsahu změnil tak, že žalobu zamítl ohledně částky 41.275,50 Kč s příslušenstvím a úroku z prodlení, svou sazbou převyšující úroky přiznané, výrokem III. bod 1. a 2. a výrokem V. (správně IV.) rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a o náhradě nákladů placených státem.

Proti výrokům I., III. 2 a V. rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vyvozuje z ustanovení (dále jen „ “). Vytýká soudům obou stupňů zejména nesprávné provádění a hodnocení důkazů, a z toho vyplývající nesprávné právní hodnocení věci. Podrobněji pak připomíná konkrétní skutkové okolnosti případu. Fakticky tak uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení a b) a odst. 3 Navrhuje, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že ve věci nejsou naplněny předpoklady přípustnosti dovolání podle ustanovení a b) o.s.ř (rozsudku soudu prvního stupně sice předcházel jiný rozsudek téhož soudu, jímž však bylo ve věci samé rozhodnuto totožně). Námitkami proti hodnocení důkazů soudy obou stupňů žalovaný uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení , k němuž nemohlo být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Obdobně, pokud je v dovolání uplatněn dovolací důvod podle , nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu. Uplatněný dovolací důvod ve smyslu ustanovení dovolatel v zásadě nikterak nekonkretizuje a uvádí jej pouze jako důsledek vad skutkových zjištění. Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , neboť žalovaný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 18. listopadu 2009

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu