Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 830/2008

U S N E S E N Í

I.  Dovolání žalobce se odmítá.

Stručné odůvodnění

podle :

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. října 2007, č.j. -228, potvrdil jako věcně správný rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 26. března 2007, č.j. -202, v odvolání napadeném zamítavém výroku týkajícím se omluvy a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, dospěl k závěru, že výrok žalovaného, že žalobce dostal veřejnou zakázku V. z. p. bez výběrového řízení je pravdivý, a výrok, že tuneloval veřejné peníze této pojišťovny ku prospěchu soukromé firmy, je kritickým hodnotícím úsudkem. Uvedl, že výraz „tunelování“ neznamená, že by se žalobce dopustil trestné činnosti. Žádný ze sporných výroků nepředstavuje dotčení cti nebo důstojnosti žalobce.

Žalobce uvedený rozsudek Vrchního soudu v Praze napadl dovoláním, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení (dále jen „ “). když má zato, že toto rozhodnutí má ve smyslu ustanovení po právní stránce zásadní význam. Je přesvědčen, že obsah použitých slov či slovních spojení je třeba objektivně vykládat podle významu, který jim přikládá a jak je chápe průměrný posluchač nebo čtenář, jak jsou běžně užívány, přičemž tento význam a jeho dopad je třeba zkoumat v řízení o ochranu osobnosti. Soudy obou stupňů však (v této věci) takto nepostupovaly. Fakticky takto uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení Dovolatel navrhuje, aby rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. října 2007 byl zrušen, a aby věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání podáno nebylo.

Dovolací soud přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Základem rozhodnutí odvolacího soudu v předmětné věci žaloby na ochranu osobnosti jsou konkrétní skutková zjištění (konkrétně: výběrové řízení na předmětnou zakázku neproběhlo, zakázku získala obchodní společnost, v níž je žalobce, jako poslanec a člen sněmovního výboru Parlamentu, společníkem a jednatelem, apod.), a dále pak úvaha, že výrok, že žalobce „tuneloval veřejné peníze VZP ku prospěchu soukromé firmy“, je v souzeném případě kritickým hodnotícím úsudkem. Podle odvolacího soudu měl žalovaný reálný podklad, jímž předmětné expresivní hodnocení odůvodnil; nadto žalobce jako politik je povinen snášet větší rozsah kritiky, a to i co do její expresivity. Rozhodnutí tak přiléhavě vychází z úpravy ásl. , a je v souladu i s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu ČR (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. prosince 2002, sp.zn. , rozsudek téhož soudu ze dne 30. června 2005, sp. zn. , apod.). Není proto naplněn dovolací důvod podle ustanovení Jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení ( téhož zákona), nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona. Dovolací soud rozhodoval, aniž nařídil jednání ( věta první ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalobce s ohledem

na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalovanému

v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. listopadu 2009

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu