Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4997/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. září 2007, č. j. -92, ve výroku ve věci samé, kterým byl zrušen rozhodčí nález rozhodce Tomáše Války ze dne 10. července 2003 (v rozsudku soudu prvního stupně nesprávně označený jako rozhodčí nález ze dne 7. července 2003), neboť žalobkyni nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodcem projednat, poněvadž ji zastupoval v rozhodčím řízení jako zmocněnec Ing. V. Š., jehož zájmy byly v kolizi se zájmy žalobkyně, což je zároveň důvodem, pro nějž lze žádat v občanském soudním řízení o jeho obnovu, není přípustné  podle ustanovení odstavce 1 písm. a) (dále jen „ “), neboť tímto rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé změněno nebylo, ani dle ustanovení odstavce 1 písm. b) , protože ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil. Dovolání v rozsahu směřujícím proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení odstavce 1 písm. c) , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je zřejmé, že dovolatelka spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v řešení otázky, jak má být nahlíženo na osobu, která v rozhodčím řízení předložila plnou moc opravňující ji k zastupování společnosti, jejímž je zároveň jednatelem, tvrdíc, že odvolací soud dospěl k nesprávnému právnímu závěru, že Ing. V.Š. je podle předložené plné moci zmocněncem žalobkyně, ač v době, kdy rozhodčí řízení probíhalo, byl jejím jednatelem a mohl jejím jménem jednat bez omezení. Jeho postavení tedy nemohlo být posuzováno podle ustanovení (dále jen „obč. zák.“), o něž odvolací soud opřel svůj shora uvedený závěr.

Tato otázka však napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že odvolací soud ke svému závěru, že Ing. Š. (jenž byl do obchodního rejstříku zapsán jako jednatel žalobkyně teprve dne 7.7.2004) zastupoval v rozhodčím řízení žalobkyni jako zmocněnec bez ohledu na to, zda v té době byl jejím jednatelem, dospěl na základě jednoznačných a mezi účastníky řízení nesporných skutkových zjištění, podle nichž rozhodci byla předložena plná moc pro Ing. Š. jako zmocněnce, udělená za žalobkyni jejím jednatelem Ing. M. P., který byl zároveň jednatelem žalované, a rozhodce v průběhu řízení s Ing. Š. jako se zmocněncem žalobkyně jednal, a tento skutkový stav jiný právní závěr o postavení Ing. Š.vylučuje.

Za této situace by tedy zásadní právní význam napadeného rozhodnutí mohla založit pouze skutečnost, pokud by odvolací soud řešil dovolatelkou vymezenou otázku v rozporu s hmotným právem. Tak tomu však v této věci není. Dospěl-li totiž odvolací soud k závěru, že Ing. Š., jehož zájmy byly v kolizi se zájmy žalobkyně, ji v rozhodčím řízení zastupovat jako zmocněnec nemohl, je tento závěr zcela v souladu s ustanovením obč. zák. a nutně vede k posouzení žaloby jako důvodné s ohledem na ustanovení a g) o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Není důvodná ani dovolací námitka, že žaloba byla podána opožděně, protože rozhodčí nález byl doručen Ing. Š. jako jednateli žalobkyně. Ze závěru, že Ing. Š. nebyl oprávněn žalobkyni v rozhodčím řízení zastupovat jako zmocněnec, nelze dovodit nic jiného, než že nemohlo dojít k účinnému doručení rozhodčího nálezu, který mu byl jako zmocněnci (nikoliv tedy jednateli) žalobkyně doručen, a že žaloba byla tudíž podána včas bez ohledu na lhůtu uvedenou v ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 214/1994 Sb.

Dovolací soud zdůrazňuje, že jiný závěr nepřipadá v úvahu ani pokud by Ing. Š. jménem žalobkyně jednal jako její jednatel. Podstata sporu se totiž týkala posouzení jeho postavení  v rozhodčím řízení, na které se přiměřeně užijí ustanovení ( ), a za této situace by bylo nutno vyjít z ustanovení , jehož čtvrtý odstavec, podle něhož za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby, nečiní rozdíl mezi osobami uvedenými v prvém odstavci, tedy mj. mezi zmocněncem a statutárním orgánem.

Lze proto uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání  ( věta první ), jako nepřípustné  odmítl  [ věta první a ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a  Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, je tak povinna žalobkyni zaplatit účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, sestávající z odměny za zastoupení advokátkou v řízení před soudem v jednom stupni ve výši 2.250,- Kč podle ustanovení , , , a a náhrady hotových výdajů na jeden úkon právní služby v paušální výši 300,- Kč dle , při připočtení 19% DPH ve výši 484,50 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 18. listopadu 2009

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu