Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2969/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Zrušují se rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 4. 9. 2007, č.j. -179, a rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne  2. 12. 2008, č.j. -261, a věc se vrací Okresnímu soudu  v  České Lípě k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem svým rozsudkem shora označeným rozhodl zamítavě o žalobě s návrhem, aby žalovaný byl povinen uzavřít se žalobcem kupní smlouvu na převod nemovitostí parc.č. 442/1, katastrální území S. Š., za kupní cenu 6.067,- Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, a to ve znění, které je v žalobním návrhu uvedeno. Odvolací soud tedy potvrdil rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 4. 9. 2007, č.j. -179.

Odvolací soud rozhodoval ve věci, ve které se žalobce domáhal uzavření kupní smlouvy se žalovaným na převod výše označené nemovitosti – pozemkové parcely o výměře 1554 m2 v obci Z., katastrální území Š., vedené jako trvalý travní porost. Povinnost k uzavření kupní smlouvy dovozoval žalobce ze , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Žalobce je vlastníkem obytné zemědělské usedlosti č.p. 36 v katastrálním území S. Š. s tím, že užíval a užívá pozemek žalovaného, který na tuto stavbu navazuje. Žalovaný pronajal sporný pozemek třetí osobě, přestože se žalobce opakovaně snažil o možnost nájmu nebo odprodeje pozemku. Odvolací soud dospěl (ve shodě se soudem prvního stupně, který navíc provedl ohledání na místě samém) k závěru, že se nejedná o pozemek, který by byl zastavěn stavbou (budovou) nebo o pozemek na tuto stavbu bezprostředně navazující či tvořící se stavbou funkční celek nezbytný k provozu budovy. Ke spornému pozemku se zároveň vázala práva třetích osob. Odvolací soud uzavřel, že žaloba není důvodná a zavázal žalobce k povinnosti zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Jeho důvodnost spatřoval v nesprávném právním posouzení věci odvolacím soudem. Napadené rozhodnutí mělo řešit právní otázku v rozporu s hmotným právem; žalobce tvrdil, že splnil podmínky pro uzavření kupní smlouvy, proto žalovanému měla vzniknout stran předmětného pozemku kontraktační povinnost. Otázky pro věc určujícího právního významu spatřoval zejména ve svém dlouhodobém užívání sporného pozemku a již zmíněném naplnění zákonných podmínek pro jeho převod. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas a účastníkem zastoupeným advokátkou (, ). V rámci svých přezkumných oprávnění se dovolací soud, vzhledem ke shodě rozsudků obou nižších instancí bez předchozí kasace se závazným právním názorem, musel zabývat otázkou, zda je dovolání přípustné. V úvahu zde připadala pouze podmínka přípustnosti označená v dovolání a vyjádřená ustanovením , tj. případný zásadní právní význam napadeného rozsudku. Posléze přezkoumatelný dovolací důvod spočíval podle obsahu dovolání v tvrzeném nesprávném právním posouzení věci, tedy v

Dovolání je přípustné i důvodné.

Podle ve znění prodá P. f. na základě písemné žádosti vlastníku stavby mj. zemědělský pozemek sousedící s pozemkem, na němž je umístěna stavba, je-li tento funkčně spojen se stavbou a vlastník je oprávněným uživatelem pozemku.

Žalobce je vlastníkem ostatních nemovitostí v rámci předmětné zemědělské usedlosti, nikoli však pozemku parc. č. 442/1 (dříve č. 708/2). Dlouholetá korespondence, resp. jednání stran nevedla k výsledku, zejména pro právní překážku váznoucí na pozemku. Faktický stav na místě samém je patrný z fotodokumentace (a plánku), provedené soudem prvního stupně při místním ohledání.

Nejvyšší soud podotýká, že pojmová spojení „zemědělský pozemek“ a zejména „funkční spojení“ a „oprávněný uživatel“ je třeba vykládat pro účely převodu pozemku přiléhajícího k zemědělské usedlosti nikoli zužujícím, ale co možná nejvíce rozšiřujícím způsobem. Jde o to, aby fyzická osoba mohla v místě řádně a pokud možno bez obtíží hospodařit.

V rozhodnutích nižších instancí jsou uvedeny skutečnosti, jež se nejeví být v souladu. Soud prvního stupně uvádí, že uživatelem pozemku č. 442/1 je ing. P. K. na základě nájemní smlouvy se žalovaným. Odvolací soud zmiňuje, že by snad pozemky včetně sporného měly být ve správě S. s. Č. K., zastupovaného realitní kanceláří V. Přitom soud prvního stupně k témuž říká, že pozemek je podle katastru vlastnictvím České republiky a ve správě P. f.

Žalobce tvrdí své dlouhodobé užívání (event. též vydržení) pozemku a k tomu lze poznamenat, že pozemek č. 442/1 obklopuje svou nezanedbatelnou částí pozemek č. 444, který je ve vlastnictví žalobce.

Z řečeného vyplývají tyto variantní závěry, které bude třeba již soudem prvního stupně zvážit a postavit najisto:

je-li skutečně žalobce po jím tvrzenou dobu uživatelem pozemku parc. č. 442/1

a tomuto užívání nic do budoucna fakticky nebrání, pak je žádoucí ve smyslu splnit kontraktační povinnost a převést tento (slovy zákona „sousedící“) pozemek na žalobce; eventuální ryze formální právní překážky, je-li jejich řešení v moci žalovaného jako správce pozemku, by měly být odstraněny;

neužívá-li naopak žalobce nepřerušeně pozemek, je-li ten užíván ing. K. či snad jinou právnickou osobou v nájmu, pak – ani při naznačené výkladové extenzi – nemůže být žalobce oprávněným uživatelem pozemku s nárokem na kontrakt.

Protože jsou uvedené nejasnosti skutkových zjištění i navazujících právních závěrů součástí rozsudků obou nižších instancí, zrušil dovolací soud obě tato rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta za středníkem, odst. 3 ).

V tomto řízení, němž bude též rozhodnuto o nákladech řízení dovolacího, bude nižší instance vázána právním názorem Nejvyššího soudu.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 18. listopadu 2009

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu