Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1238/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného U. L. CZ, a.s., zastoupeného advokátem, proti povinnému prof. Ing. arch. M. R., zastoupenému advokátem, pro 885.087,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. října 2007, č. j. - 29, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 15. 8. 2006, č. j. - 7, nařídil podle „pravomocného a vykonatelného rozhodčího nálezu JUDr. P. W. Ph.D., sp. zn. 05/1 z 15. 5. 2003, který je vykonatelný dnem 2. 6. 2003, k vymožení pohledávky ve výši 885.087,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % z této částky od 13. 9. 2001 do zaplacení, jakož i pro náklady řízení v částce 21.012,70 Kč rozhodčího poplatku a nákladů právního zastoupení 60.005,- Kč na účet právního zástupce JUDr. M. D. Ph.D. a k vymožení povinnosti uhradit oprávněnému náklady právního zastoupení v exekuci včetně DPH a soudnímu exekutorovi pověřenému provedením exekuce náklady exekuce“, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil  soudního exekutora Mgr. R. B., Exekutorský úřad v P. 10.

K odvolání povinného Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 10. 2007, č. j. - 29, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud dospěl k závěru, že exekuční titul je pravomocný a vykonatelný, přičemž povinnému byl doručen fikcí podle , ve znění platném v době jeho doručování, ve spojení s , o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, na adresu. Vzhledem k tomu, že adresát nebyl v místě doručení zastižen, byla zásilka uložena dne 9. 5. 2003 na poště a adresát byl vyzván, aby si písemnost vyzvedl; protože tak neučil, považuje se poslední den lhůty uvedené v ve spojení s za den doručení, i když se adresát o  uložení nedozvěděl. Ostatní odvolací námitky povinného (směřující proti věcné správnosti exekučního titulu) nepovažoval odvolací soud za rozhodné pro nařízení exekuce.

Proti tomuto usnesení podal povinný dovolání z důvodu uvedeného v , neboť má za to, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jejíž existenci spatřuje v tom, že odvolací soud nezkoumal jím navržené důkazy „ohledně jeho dlouhodobé nepřítomnosti v ČR, a nepřipustil důkaz, který může mít pro posouzení fikce doručení zásadní význam“.  Domnívá se, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné a v rozporu s provedeným dokazováním a že dovolací soud dosud neřešil otázku, „zda dlouhodobá nepřítomnost povinného v ČR má vliv na vznik právní fikce doručení“.  Poukazuje na to, že Nejvyšší soud „v jiných případech přestěhování účastníka“ dovodil, že právní fikce nemůže nastat, jestliže se účastník odstěhoval. Obdobná situace nastala v jeho případě, neboť se vzhledem ke své profesní činnosti (dlouhodobým studijním cestám) na dané adrese nezdržuje. Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněný se ve svém písemném vyjádření k dovolání ztotožnil s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání bylo jako zjevně bezdůvodné odmítnuto.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12. ) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání povinného není podle , odst. 2 ve spojení s a exekučního řádu přípustné.

Dovolatelem uplatněný dovolací důvod podle , tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, přípustnost dovolání podle shora citovaných ustanovení nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. ), přičemž o situaci, že by tento dovolací důvod směřoval k podmínce existence právní otázky zásadního významu, se v daném případě nejedná (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006).

Přípustnost dovolání podle citovaných ustanovení není způsobilá založit ani otázka „zda dlouhodobá nepřítomnost povinného v ČR má vliv na vznik právní fikce doručení“, neboť tvrzení o tom, že se v době doručování exekučního titulu na shora označené adrese dlouhodobě nezdržoval, povinný uplatnil až v dovolání, a z hlediska   se tak jedná o nepřípustnou novotu.

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , ve znění účinném do 30. 6. 2009, a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s , ve stejném znění, není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle věty první a odmítl.

O nákladech vzniklých oprávněnému v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§ 87 a násl. exekučního řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. listopadu 2009

JUDr. Olga  Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu