Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 329/2008

U S N E S E N Í

Dovolání žalovaného se odmítá.

Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit na náhradu nákladů dovolacího řízení žalobce částku 4.819,50 Kč k rukám advokátu.

Stručné odůvodnění

( ):

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 31. října 2005, č.j. -232, byla žalovanému uložena povinnost zdržet se zpřístupňování CD nosičů (specifikovaných ve výroku rozsudku), které jsou nabízeny v rámci činnosti sdružení bez právní subjektivity s názvem K. M., fungující na pobočkách (vymezených ve výroku rozsudku), k užití třetím osobám k dočasné osobní potřebě. Dále byla žalovanému uložena povinnost stáhnout z nabídky sdružení bez právní subjektivity s názvem K. M., fungující na pobočkách (klasifikovaných ve výroku rozsudku) a to včetně nabídky uvedené na webových stránkách CD nosiče (označených ve výroku rozsudku) a sdělit žalobci údaje o původu CD nosičů (definovaných ve výroku rozsudku), které jsou k dispozici sdružení bez právní subjektivity s názvem K. M., fungující na pobočkách (vyjmenovaných ve výroku rozsudku) a údaje o způsobu a rozsahu užití výkonů výkonných umělců a zvukových záznamů zaznamenaných na těchto CD nosičích, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba, aby žalovaný byl povinen sdělit žalobci údaje o totožnosti osob, které se neoprávněného užití účastnily a účastní, včetně uvedení množství těchto zpřístupněných CD nosičů a finančních prostředků získaných z užití výkonů a zvukových záznamů, zaznamenaných na těchto CD nosičích, byla zamítnuta. Soud prvního stupně současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalovaného proti vyhovující části rozsudku soudu prvního stupně Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 20. prosince 2006, č.j. -282, výrokem I. napadený rozsudek zrušil ve výroku I. ohledně povinnosti žalovaného zdržet se zpřístupňování hmotného substrátu CD nosičů, a v této části řízení zastavil. Výrokem II. rozsudek soudu prvního stupně v další napadené části výroku I., v níž se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zdržet se zpřístupňování záznamů

na CD nosičích, a dále ve výroku II., podle (dále jen „ “) potvrdil. Výrokem III. rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku III. tak, že zamítl žalobu pokud měl být žalovaný uznán povinným sdělit žalobci údaje o původu ve výroku vyjmenovaných CD nosičů, a dále údaje o způsobu a rozsahu užití výkonů výkonných umělců a zvukových záznamů zaznamenaných na těchto CD nosičích. Rozhodl též o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud mimo jiné poukázal na to, že posuzovaná činnost žalovaného vykazuje znaky tzv. půjčovny CD, která veřejnosti zpřístupňuje výkony a zvukové záznamy poskytnutím zaznamenaných výkonů a zvukových záznamů na CD nosičích k jejich dočasné osobní potřebě, k čemuž je třeba licence nositelů práv ve smyslu a 2 písm. e) a f) a a 2 písm. c) a d) na věc se vztahujícího , o právu autorském,

o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále

jen „autorský zákon“). Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalovaného dne 30. ledna 2007 a téhož dne nabyl právní moci.

Proti rozsudku odvolacího soudu – konkrétně proti jeho výroku II., kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, a výslovně též proti výroku IV. o nákladech řízení - podal žalovaný dovolání. Má za to, že je přípustné v důsledku toho, že rozhodnutí pokládá za zásadního významu po právní stránce. Dovolací důvod především spatřuje v tom, že podle jeho mínění je napadený rozsudek v elementárním rozporu s , kdy je podle dovolatele pro nedostatek důvodů zcela nepřezkoumatelný ( ). Nesouhlasí též s právním posouzením věci odvolacího soudu (zejména ve vztahu k aplikaci ustanovení autorského zákona). Je přesvědčen, že právo spoluvlastníka na realizaci vlastnického práva není možné ignorovat, a to ani ve vztahu k CD nosičům se záznamem díla. Poukazuje na to, že účastníci předmětného sdružení nezpřístupňují nosiče se záznamem nikomu jinému, nežli ostatním spoluvlastníkům. Zdůrazňuje pak i další skutkové okolnosti posuzovaného případu. Navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí (stejně jako jemu předcházející rozsudek Krajského soudu v Brně) zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobce v písemném vyjádření navrhuje odmítnutí tohoto dovolání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, přičemž konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Závěry napadeného rozsudku týkající se aplikace ustanovení autorského zákona přiléhavě z tohoto ustanovení vycházejí

( ), přičemž základem tohoto posouzení jsou konkrétní skutková zjištění učiněná soudy obou stupňů. Dovolací důvod podle 241a odst. 2 písm. a) , nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu, a jestliže

z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení , nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle

písm. c) , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne

29. června 2004, sp.zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Z úpravy, kterou přináší ustanovení až nevyplývá možnost přípustnosti dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení. Podané dovolání proto bylo odmítnuto podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , když

v dovolacím řízení žalobci vznikly náklady spojené s jeho zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 3.750,- Kč (srov. , , , , a ve znění

po novele provedené účinné od 1. 9. 2006) a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč ( vyhlášky

č. ve znění po novele provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 4.050,- Kč, která je po úpravě o 19% daň z přidané hodnoty představována částkou 4.819,50 Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. listopadu 2009

JUDr. Pavel   P a v l í k , v. r.

předseda senátu