Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2780/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se podanou žalobou na nahrazení projevu vůle domáhala, aby byla žalované uložena povinnost uzavřít s ní smlouvu o převodu vlastnictví bytové jednotky. Obvodním soudem pro Prahu 5 (dále „soud prvního stupně“) bylo zjištěno, že spolu strany sporu, tedy žalovaná jako vlastník bytové jednotky a žalobkyně jako nájemnice bytové jednotky, uzavřely dne 16. 9. 2004 smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky, v níž se zavázaly „k podpisu kupní smlouvy ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy došlo k pravomocného vkladu změny Prohlášení vlastníků vedeného Katastrálním úřadem pro hl.m. P. pod č. j. V – 1174/2004-101; tuto skutečnost se zavazuje budoucí prodávající oznámit neprodleně budoucí kupující společně s výzvou k uzavření kupní smlouvy“. Soud prvního stupně dále zjistil, že o vkladu změny prohlášení vlastníků nebylo dosud pravomocně rozhodnuto a že žalovaná učinila žalobkyni dopisem ze dne 7. 4. 2005 nabídku převodu vlastnictví bytové jednotky.

Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 22. dubna 2009, č. j. -202, rozhodl, že nástupcem žalobkyně je Ing. J. K., CSc., s nímž bude v řízení pokračováno. Své rozhodnutí odůvodnil jen tím, že žalobkyně v průběhu odvolacího řízení dne 21. 2. 2009 zemřela a zjištěním, že jejím jediným dědicem je pozůstalý syn Ing. J. K., CSc. Odvolací soud dospěl k závěru, že jmenovaný „je tak podle jejím procesním nástupcem v řízení“. Proto rozhodl, že s ním bude podle věty třetí (dále „o. s. ř“.) v řízení pokračováno.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tvrdí, že pokud byl převod realizován prostřednictvím tzv. zákonného předkupního práva nájemce podle , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) a nájemkyní předmětného bytu byla M. K., mělo být i právo ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy posuzováno jako právo spojené výlučně s osobou M. K. Její smrtí tak právo na uzavření kupní smlouvy nepřešlo na jinou osobu, ale zaniklo. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené , neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 22. dubna 2009.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle , že je uplatněn dovolací důvod upravený v a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména , ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je důvodné.

Rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů a tudíž trpí vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Podle jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

Podle odst 5 neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo, řízení též zastaví, zemře-li partner před pravomocným skončením řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.

Nepřezkoumatelnost spočívá především v tom, že se odvolací soud v odůvodnění rozhodnutí vůbec nezabýval tím, zda povaha dané věci ve smyslu citovaného zákonného ustanovení umožňuje, aby v řízení bylo pokračováno s dědicem žalobkyně. Přitom je zřejmé, že samotná existence dědiců účastníka řízení k pokračování v řízení vždy nemusí stačit.

Z těchto důvodů dovolacímu soudu nezbylo, než usnesení odvolacího soudu zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení ( a 3 ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 5. listopadu 2009

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu