Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 310/2021-15
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 Kč od datum do zaplacení, částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 500 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 Kč od [datum] do zaplacení, částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Podáním doručeným zdejšímu soudu dne datum (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím.
Žalovaný dne datum cestoval dopravním anonymizováno linkou číslo veřejné hromadné dopravy provozovanou anonymizováno podnikem anonymizováno územní celek, anonymizováno (dále jen„ anonymizováno“) s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Ze strany anonymizováno byla učiněna přepravní kontrola žalovaného, kdy tento se neprokázal platným jízdním dokladem (žádným, neoznačeným, propadlým, případně dokladem nižší ceny, než jaká je stanovena Tarifem anonymizováno) a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl proto vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému (smluvní pokuty). Žalovaný tím, že neuhradil stanovené jízdné, porušil svoji povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy ve smyslu § 2550 o.z., ve spojení s §18a č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, či s § 37a zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, a dále s vyhl. Min. DaS č. 175/200 Sb. Přepravního řádu, a smluvních podmínek anonymizováno (dále jen„ SPP“). Žalovanému tak vznikla zákonná povinnost uhradit jízdné, kdy splatnost pohledávky žalobkyně nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy byla právo žalobkyně u žalovaného uplatněno. Ode dne následujícího po provedení přepravní kontroly se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni. Jelikož se žalovaný při provedené přepravní kontrole neprokázal žádným jízdním dokladem, byla mu stanovena povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (smluvní pokuta), kdy tato vyplývá z čl. 8 odst. 4 SPP. Splatnost této přirážky k jízdnému nastala v den provedení přepravní kontroly, tedy datum, ode dne následujícího po provedení přepravní kontroly se žalovaný do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil ničeho, a neučinil tak ani poté, co mu byla žalobkyní zaslána tzv. předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila na soud.
Usnesením ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací byl zrušen elektronický platební rozkaz vydaný dne datum rozhodnutí, číslo jednací, neboť žalovanému se nepodařilo elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou ve smyslu § 173 odst. 2 ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř. Usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací byl žalovaný vyzván ve smyslu § 114a odst. 2 psím. a) o.s.ř. k tomu, aby se vyjádřil k nároku žalobkyně uplatněného v žalobě, aby v případě, že nárok žalobkyně uplatněný v žalobě zcela či zčásti neuznává, uvedl všechny skutečnosti a označil k tomu všechny důkazy na podporu svých tvrzení. Současně byl žalovaný poučen ve výzvě o možnosti namítat věcnou či místní nepříslušnost zdejšího soudu, a také o možnosti postupu soudu dle §115a o.s.ř. v případě, že se na výzvu soudu nijak nevyjádří, a ani soudu nesdělí skutečnosti, které by mu v tom bránily. Na uvedenou výzvu žalovaný nijak nereagoval. Soud proto postupoval ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že žalovaný proti postupu soudu nemá námitek.
Soud k projednání věci samé nenařídil jednání, rozhodl na základě předložených listinných důkazů a dnešního dne veřejně vyhlásil rozsudek v souladu s ust. § 115a o.s.ř. Ze shora uvedených zápisů o provedené přepravní kontrole soud zjistil a vzal za prokázané shora tvrzené skutečnosti žalobkyní. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Na základě skutkového stavu, jak je popsán již shora, kvalifikuje soud jednání žalovaného, který použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem byl ulice podnik hl. m. právnická osoba a který se na výzvu kontrolního orgánu neprokázal platnou jízdenkou, po právní stránce postupem podle § 2550 o.z. s použitím SPP ve znění účinném ke dni porušení tarifní kázně. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením dlužné částky, uložil soud žalovanému zaplatit rovněž úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
V této věci soud s ohledem na výslovný souhlas žalobkyně a na absenci nesouhlasného vyjádření žalovaného (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a aniž by ve věci nařizoval jednání, vyšel ve svých zjištěních z listin předložených žalobkyní. Takto byl zjištěn následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný dne datum cestoval v obec autobusovou linkou číslo přičemž byl kontrolován pověřenou osobou dopravce (žalobkyně) a neprokázal se platným jízdním dokladem. Jednotlivé jízdné činí dle Tarifu anonymizováno 24 Kč, přirážka k jízdnému pro takový případ pak byla stanovena Smluvními přepravními podmínkami ve výši 1.500 Kč. K úhradě vzniklého dluhu byl žalovaný před podáním žaloby vyzván prostřednictvím advokáta, a to výzvou ze dne datum. Nebylo zjištěno, že by na předmětnou pohledávku bylo cokoli uhrazeno.
Po právní stránce soud vychází z ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť mezi žalovaným a žalobkyní byly uzavřeny jednotlivé smlouvy o přepravě osoby. Povinnost žalovaného k zaplacení jízdného pak vyplývá přímo z citovaného ustanovení § 2550 o. z. Nárok na zaplacení přirážky k jízdnému (není-li toto řádně uhrazeno) se pak opírá – jde-li o cestu žalovaného anonymizováno – o ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, přičemž přirážka byla stanovena v souladu s odst. 6 cit. ust. Splatnost jízdného se dle přepravních podmínek shoduje s nástupem do vozidla, splatnost přirážky pak nastala na výzvu (§ 1958 odst. 2 o. z.) v okamžiku přepravní kontroly. Nebyly-li všechny uvedené částky k těmto datům uhrazeny, dostal se tím žalovaný následujícího dne do prodlení podle ustanovení § 1968 o. z. a je v takovém případě povinen platit podle ustanovení § 1970 o. z. též úrok z prodlení, jehož výše je určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Na základě citovaných ustanovení a v návaznosti na zjištěné skutečnosti dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni celou žalovanou částku včetně požadovaného příslušenství. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.