Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
223 C 76/2022
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Adrianou Hasmanovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6,5 % ročně z této částky od 18. 4. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do pokuty ve výši 4 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od 11. 12. 2021 do 17. 4. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 120 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 818 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6,5 % ročně z této částky od 18. 4. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do pokuty ve výši 4 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč od 11. 12. 2021 do 17. 4. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 120 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 818 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 8 000 Kč, smluvní pokuty 4 000 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 120 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč (paušální náklady upomínání) a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 11. 12. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovanou byla dne 15. 5. 2020 uzavřena u zprostředkovatele smlouva o úvěru číslo na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr 4 000 Kč při podpisu smlouvy, což žalovaná podpisem stvrdila. Dodatkem ze dne 20. 5. 2020 byla jistina úvěru navýšena na 8 000 Kč, kapitalizovaný úrok nebyl ani v jednom případě sjednán, úvěr byl splatný jednorázově do 14. 6. 2020. Dodatek byl mezi stranami sjednán prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku na stránkách webová adresa po registraci žalované a ověření její úvěruschopnosti nahlížením do příslušných registrů. Zbývající část jistiny byla žalované vyplacena na bankovní účet. Žalovaná však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatila, pro případ prodlení strany sjednaly povinnost žalované platit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a náklady upomínání za odeslané upomínky. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 s účinností ke dni 10. 12. 2021. Žalovaná nezaplatila ničeho ani k předžalobní upomínce. Žalobkyně požaduje uhrazení dlužné jistiny 8 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 8 000 Kč za dobu od 15. 6. 2020 do 28. 10. 2021 ve výši 4 000 Kč, poplatků za odeslané upomínky po 50 Kč v celkové výši 150 Kč (označeno jako kapitalizovaný úrok) a nákladů účelně vynaložených na mimosoudní vymáhání spočívající v osobní návštěvě u žalované ve výši 217 Kč. Úrok z prodlení požaduje žalobkyně v zákonné výši za dobu od 15. 6. 2020 do 8. 11. 2021 z dlužné jistiny 8 000 Kč kapitalizovaný částkou 1 120 Kč a dále od 11. 12. 2021.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání prostřednictvím právního zástupce omluvila, odročení nežádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).
3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo včetně obchodních podmínek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 15. 5. 2020 mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba zastoupenou zprostředkovatelem úvěru právnická osoba s tím, že právní předchůdkyně poskytla žalované při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě, přičemž se mělo jednat o spotřebitelský neúčelový úvěr. Úrok nebyl smlouvou sjednán. Žalovaná se naproti tomu zavázala úvěr splatit do 30 dnů (14. 6. 2020), pro případ prodlení byla sjednána její povinnost zaplatit právní předchůdkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, poplatky za upomínky ve výši odstupňované dle pořadí upomínek a za další upomínky ve výši 50 Kč, a dále poplatek za sjednání splátkového kalendáře 300 Kč.
5. Z listiny označené jako smlouva o úvěru číslo soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně měla s žalovanou dne 20. 5. 2020 k původní smlouvě o úvěru sjednat navýšení částky úvěru na 8 000 Kč s tím, že peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč měly být poskytnuty na účet č. bankovní účet a splatnost měla nastat 14. 6. 2020, ostatní podmínky zůstaly neměnné (včetně výše úroku a sankčních ujednání). Listina však nebyla podepsána žádným z účastníků. Pro zachování písemné formy by musela být opatřena elektronickým uznávaným podpisem, tak tomu v tomto případě nebylo, o písemnou smlouvu se tedy nejednalo. Ani jinak uzavření úvěrové smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovanou žalobkyně neprokázala, pouhé tvrzení o elektronicky uzavřené smlouvě po registraci žalované v systému právní předchůdkyně žalobkyně na webových stránkách webová adresa není dostatečným důkazem, projevem vůle žalované není ani uvedení jejích osobních údajů na předložených listinách, když k takovým údajům se kromě žalované může dostat jakákoli další osoba.
6. Z výpisu z účtu číslo ze dne 20. 5. 2020 bylo zjištěno, že z tohoto účtu byla dne 20. 5. 2020 převedena částka 4 000 Kč na účet č. bankovní účet s označením„ dodatecna pujcka od webová adresa c. číslo N.2“.
7. Z potvrzení o provedené platbě a sdělení právnická osoba bylo zjištěno, že předmětný účet, na nějž byly peněžní prostředky poskytnuty, patřil žalované, která byla také jeho jediným disponentem, přičemž byl zrušen ke dni 7. 7. 2021. Ze sdělení banky bylo dále zjištěno, že na tento účet byla dne 20. 5. 2020 připsána částka 4 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně.
8. Z upomínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k zaplacení dluhu.
9. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že žalobkyně realizovala k vymožení pohledávky za žalovanou osobní návštěvu pracovníka u žalované dne 26. 1. 2022.
10. Aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 8. 12. 2021 mezi právní předchůdkyní jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, tato skutečnost byla žalované oznámena, jak vyplynulo z oznámení o postoupení pohledávky
11. Z předžalobní upomínky včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve lhůtě do 15. 4. 2022, zásilku žalované odeslala dne 11. 4. 2022 na adresu ze smlouvy.
12. Z dalších předložených listin (formulář„ anonymizováno číslo“, potvrzení o provedení transakce) soud neučinil skutkové závěry důležité pro rozhodnutí ve věci.
13. Z obou listin označených jako "smlouva o úvěru číslo ani z ostatních předložených důkazů nevyplynulo, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakýmkoli způsobem zkoumala schopnost žalované jakožto spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, nebyly předloženy žádné důkazy k prokázání splnění takové povinnosti stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ani žalobní tvrzení v tomto směru nebyla dostatečná.
14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.
15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.
17. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne
5. 3. 2020 ve věci C679/18)
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
22. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. jednak v tom směru, aby tvrdila a prokázala, že byla smlouva tvrzeného obsahu uzavřena právě s žalovanou (dodatek), a dále aby prokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy byla zkoumána schopnost žalované splácet úvěr. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a zejména důkazní ve vztahu k těmto skutečnostem tak neunesla. Zmíněné poučení se účastníku poskytuje zásadně při jednání, přičemž soud není povinen jednání za tímto účelem odročovat nebo je poskytovat jiným způsobem.
23. Po právní stránce dospěl soud po provedeném dokazování k následujícímu závěru. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 15. 5. 2020 uzavřena smlouva o úvěru, přičemž žalovaná ji uzavřela v postavení spotřebitele a smlouva tudíž podléhá úpravě zákona o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti a tuto skutečnost stvrdila svým podpisem. Zavázala se je právní předchůdkyni vrátit do 30 dnů, avšak svou povinnost nesplnila, v řízení neuplatnila žádnou obranu. Co se týká další smlouvy, respektive dodatku k první smlouvě datovaného k 20. 5. 2020, na základě něhož mělo dojít k navýšení jistiny úvěru, soud má za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně vyhodnotit za uzavření dohody mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně. Pokud žalobkyně tvrdila, že k uzavření smlouvy (dodatku) došlo prostřednictvím elektronických prostředků, chybí podstatná náležitost právního jednání – řádný elektronický podpis jednající osoby, přičemž dostatečné záruky o tom, že jednala právě daná osoba a právě daným způsobem, poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis. V tomto případě však listina neobsahovala ani prostý elektronický podpis. V řízení tudíž nebylo prokázáno, že soudu předložená smlouva ze dne 20. 5. 2020 byla uzavřena právě s žalovanou v daném znění, když z dokumentu neplyne ani žádné zabezpečení proti pozdějším změnám.
24. První smlouvu o úvěru ze dne 15. 5. 2020 pak soud posoudil ve smyslu shora citovaných ustanovení jako absolutně neplatnou, jelikož žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně zkoumala u žalované schopnost poskytovaný úvěr splácet, nepředložila soudu žádné listiny k prokázání realizace takového procesu, a tudíž nedostála své povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je právě absolutní neplatnost právního jednání, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti (§ 588 o. z.).
25. Za situace, kdy první smlouva byla posouzena jako absolutně neplatné právní jednání a uzavření druhé smlouvy (dodatku) v tvrzeném rozsahu právě s žalovanou prokázáno nebylo, dospěl soud k závěru, že na straně žalované vzniklo pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a to co do poskytnutých a nevrácených prostředků. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částečně v hotovosti a částečně na bankovní účet v jejím vlastnictví peněžité prostředky v celkové výši 8 000 Kč, avšak bez právního důvodu, a proto je povinností žalované tuto částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., vydat, o čemž soud rozhodl výrokem I. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele.
26. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu učinila žalobkyně dne 11. 4. 2022 (upomínka ze dne 7. 4. 2022) s uvedením lhůty k plnění do 15. 4. 2022, od následujícího dne (pracovního) je žalovaná v prodlení.
27. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru a neprokázání uzavření smlouvy – dodatku tvrzeného rozsahu právě s žalovanou soud výrokem II žalobu co do zbývající části, tj. smluvní pokuty, nákladů spojených s uplatněním pohledávky, kapitalizovaného úroku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a zákonného úroku z prodlení nad rámec přiznaného (viz bod 26 odůvodnění) zamítl.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, proti žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce 818 Kč, přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše 2 452 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 66,67 % a úspěchu žalované v rozsahu 33,33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle ust. § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).