Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
12 C 143/2022-16
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 2 720,09 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 720,09 Kč s úrokem ve výši 8,25% ročně z částky 2 720,09 Kč od 3. 7. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 2 720,09 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 720,09 Kč s úrokem ve výši 8,25% ročně z částky 2 720,09 Kč od 3. 7. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 2 720,09 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa žalobkyně].
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu :
Jako předmět daného řízení bylo posuzováno právo žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 2 720,09 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa.
Po provedeném řízení soud učinil závěr, že žalovaný jako dlužník uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem dne 2. 4. 2007 smlouvu o kontokorentním úvěru a z ní poskytnuté finanční prostředky se zavázal splácet, což však řádně nečinil. Proto mu soud stanovil povinnost k úhradě výrokem rozsudku, vycházeje z toho, že výše dlužné částky rovněž v řízení nebyla rozporována.
Po právní stránce soud projednávanou věc hodnotil v intencích ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku a otázku tzv.„ zákonného“ úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku .
Otázku postoupení pohledávky a s ní související aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k podání žaloby soud hodnotil v návaznosti na ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku .
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal. Ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, spočívající v soudním poplatku ve výši 400 Kč, navýšené odměny advokáta o 21% DPH ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu ve výši 3x 200 Kč za tři poskytnuté úkony právní služby a 3x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle cit. advokátního tarifu.
Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, popř. provedení exekuce.