Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 298/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání vedlejší účastnice se odmítá.

II. Dovolání žalovaného se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podle ustanovení věty prvé účastník může podat dovolání

do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval

v prvním stupni.

Podle ustanovení v řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však toliko sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům účastníka, kterého v řízení podporuje, posoudí je soud po uvážení všech okolností.

Vzhledem k tomu, že v zákoně je výslovně upravena legitimace vedlejšího účastníka pouze k podání odvolání, žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost (srov. ustanovení a ), zatímco o oprávnění vedlejšího účastníka podat dovolání zákon nic neuvádí, je třeba dovodit, že zákon vedlejšímu účastníku oprávnění podat dovolání nedává (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2003, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 3/2004).

Jelikož v posuzovaném případě podala dovolání vedlejší účastnice na straně žalovaného, která k tomu není oprávněna, Nejvyšší soud její dovolání podle ustanovení věty první a odmítl.

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. října 2007, č. j. -249, , kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Domažlicích (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 18. července 2006, č. j.

-172, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 27. března 2007, č. j.

-229, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 3.000.000,- Kč s příslušenstvím, není přípustné podle (dále jen „ “). Napadeným rozsudkem byl sice potvrzen v pořadí druhý rozsudek, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším, žalobu zcela zamítajícím, rozsudku ze dne 16. března 2006, č. j. -128, avšak nikoliv proto, že by byl vázán právním názorem odvolacího soudu. Odvolací soud usnesením ze dne 15. června 2006, č. j. -146, zrušil citovaný rozsudek soudu prvního stupně pro neúplně zjištěný skutkový stav věci, aniž by vyslovil závazný právní názor, kterým by soud prvního stupně v dalším rozhodování usměrnil.

Dovolání tak může být přípustné jen podle

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam.

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek, a současně se musí jednat o právní otázky zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. , a ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněná

v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), pod označením C 23/1 a C 71/1].

Dovolací výhrady žalovaného vůči zjištění obsahu ručitelského prohlášení ze dne 7. 7. 2000 a vůči závěru, že při jeho podpisu vystupoval nikoliv za sebe jako fyzickou osobu, nýbrž jako jednatel (statutární orgán) právnické osoby K. s. r. o., jsou

z hlediska přípustnosti dovolání podle irelevantní, neboť jde o námitky mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci, tedy o dovolací důvod podle , jehož uplatnění je zde vyloučeno. Pokud argumentuje nesprávným právním posouzením věci, pak jen v tom smyslu, že kdyby odvolací soud vycházel z jiného (podle něj správného) skutkového závěru, že ručitelský závazek tíží právnickou osobu, jejímž jménem (a nikoliv svým) jednal, musel by návazně dospět k jinému (rovněž správnému) právnímu posouzení věci, že není pasivně legitimován.

Protože dovolání není přípustné ani proti nákladovým výrokům rozsudku odvolacího soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn.

, uveřejněné pod R 4/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek), dovolací soud je odmítl [ věta první a ].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni, která by podle 243b odst. 5 věty prvé, , a měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. října 2009

JUDr. Václav Duda, v. r.

předseda senátu