Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1290/2008

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Dovolání  se zamítá.

Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na nákladech dovolacího řízení 27.894,- Kč k rukám advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozsudkem ze dne 25. 10. 2006, č.j. -83, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalovaných domáhal společně a nerozdílně zaplacení částky 290.000,- Kč s 5,5 % úroky z prodlení od 1. 5. 2002 do zaplacení, a rozhodl o nákladech řízení.  Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce neprokázal, jaký byl obsah kupní smlouvy (v jakém poměru žalovaní nabyli nemovitosti do podílového spoluvlastnictví a jak měli zaplatit kupní cenu), z níž svůj žalobní nárok na zaplacení předmětné částky odvozuje.

Rozsudkem ze dne 22. 6. 2007, č.j. -120, Krajský soud v Ostravě změnil ve věci samé rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl v části ukládající žalovaným povinnost zaplatit 290.000,- Kč s 5,5 % úroky z prodlení od 1. 5. 2002 do zaplacení; v části, jíž bylo požadováno, aby žalovaní plnili společně a nerozdílně, žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Soudu prvního stupně vytknul, že neprovedl důkaz kupní smlouvou z 24. 7. 2000, přestože žalobce tuto u jako důkaz navrhl ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). Poté, co odvolací soud tento nedostatek napravil, zjistil, že žalobce společně se svou manželkou prodali žalovaným označené nemovitosti v rozsahu každému jednu ideální polovinu ve vztahu k celku. Část kupní ceny již byla zaplacena J. S., část kupní ceny měla být zaplacena žalobci, přičemž z této částky zbývá dosud k úhradě 290.000,- Kč ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“). Nesprávná je podle odvolacího soudu úvaha žalobce dovozující  pasivní solidaritu žalovaných z obč. zák.; toto ustanovení se vztahuje toliko na právní úkony plynoucí z vlastnického práva více spoluvlastníků k věci. Otázku solidarity žalovaných v projednávaném případě je třeba zodpovědět na základě smluvního vztahu (kupní smlouvy), v němž se jeho účastníci výslovně dohodli, že žalovaní „kupují předmětné nemovitosti v rozsahu každý jedné ideální poloviny.“ Nebylo-li ohledně způsobu placení sjednáno nic jiného, je každý z žalovaných povinen zaplatit žalobci částku 145.000,- Kč s příslušenstvím.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadli žalovaní dovoláním, jímž – podle obsahu – uplatnili dovolací důvod podle (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Odvolacímu soudu vytýkají, že provedením důkazu u (kupní smlouvou) porušil systém neúplné apelace a že rozhodl nad rámec žalobního návrhu (žalobce navrhoval vyslovit pasivní solidaritu žalovaných a odvolací soud uložil žalovaným povinnost platit „společně“). Navrhli, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobce se ve vyjádření k dovolání ztotožňuje se závěry učiněnými v předmětné věci odvolacím soudem a navrhl dovolání žalovaných zamítnout.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II, bod 12. ).

Dovolání – přípustné podle ustanovení – není důvodné.

Rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání ( , věta první, ). Je-li dovolání – jako v projednávaném případě – přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , odst. 2 písm. a/, b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny ( , věta druhá, ). Protože jiné vady nebyly dovolateli namítány a jejich existence nevyplývá ze spisu, je úkolem dovolacího přezkumu posoudit, zda řízení před odvolacím soudem trpí vadami, které žalovaní vytýkají.

Podle ustanovení není odvolací soud vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně. Zákon mu proto umožňuje, aby dokazování zopakoval ( , 3 ) nebo – za podmínek ustanovení – doplnil o účastníky navržené důkazy, které dosud nebyly provedeny, ukazuje-li se to potřebné ke zjištění skutkového stavu věci. Pokud odvolací soud dokazování doplní o účastníky navržené důkazy ( ), učiní tak sám nebo prostřednictvím soudu prvního stupně anebo dožádaného soudu. Při zjišťování skutkového stavu odvolací soud nepřihlíží ke skutečnostem nebo důkazům, které byly účastníky uplatněny v rozporu s nebo ( ).

Jak je zřejmé z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne 25. 10. 2006, označil žalobce jako důkaz k prokázání svých tvrzení smlouvu z 24. 7. 2000, jíž (se svou manželkou) převedl žalovaným (kupujícím) za sjednanou cenu 729.500,- Kč nemovitosti; uvedl, že , jejíž originál má k dispozici jeho manželka, by měla být založena ve spise Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí sp. zn. . Žalobce současně požádal soud o přerušení jednání s tím, že v době přerušení předmětnou u doloží. Soud prvního stupně důkaz neprovedl a žalobu zamítl s tím, že žalobce neunesl důkazní břemeno.

Pokud tedy odvolací soud doplnil dokazování kupní smlouvou z 24. 7. 2000 ( , ), nelze mít zato, že se jednalo z hlediska ustanovení o nepřípustný důkaz. Řízení tudíž vytýkanou vadou není postiženo.

Dovolatelé pokládají za vadu řízení ve smyslu rovněž okolnost, že odvolací soud rozhodl o povinnosti žalovaných platit „společně,“ ačkoli žalobce navrhoval vyslovení pasivní solidarity.

Podle ustanovení , jež je použitelné i v odvolacím řízení ( ), může soud překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže řízení bylo možno zahájit i bez návrhu, nebo jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

Ve sporném řízení, které je ovládáno dispoziční zásadou, platí, že soud je vázán žalobou. Citované ustanovení mimo jiné soudu zakazuje, aby žalobci přiznal něco jiného, než požadoval (tedy aby žalovanému uložil jinou než navrhovanou povinnost), nebo aby žalobci přiznal sice požadované plnění, avšak z jiného skutkového základu (z jiného skutku), než který byl předmětem řízení. Překročením návrhu není, jestliže soud skutek, který byl předmětem řízení, posoudí po právní stránce jinak, než to učinil žalobce, a jestliže na základě takového právního posouzení věci přizná žalobci požadované plnění.

V posuzovaném případě uplatnil žalobce žalobou nárok na zaplacení části kupní ceny za prodej nemovitostí; navrhoval, aby žalovaní plnili solidárně (§ 511 odst. 1 obč. zák.). Z právního vztahu založeného kupní smlouvou vyplývá, že žalovaní nabyli nemovitosti do rovnodílného podílového spoluvlastnictví a že zaplacení kupní ceny společně a nerozdílně nebylo sjednáno; za této situace jsou povinni plnit děleně ( , věta první, obč. zák.), tj. každý v rozsahu ½ z celku, což odpovídá částce 145.000,- Kč s příslušenstvím (srov. ).

Lze uzavřít, že odvolací soud žalobní návrh nepřekročil, pokud rozhodl o povinnosti žalovaných zaplatit žalobci 290.000,- Kč s 5,5 % úroky z prodlení

od 1. 5. 2005 do zaplacení a v části, jíž bylo požadováno solidární plnění, žalobu zamítl.

Nejvyšší soud dovolání žalovaných zamítl ( , část věty před středníkem, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle věty první, a Žalovaní, kteří nebyli ve věci úspěšní, jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně náklady vzniklé žalobci v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 23.140,- Kč ( , , 2, , , a , věty první, , ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( , 3 , ve znění pozdějších předpisů); součástí nákladů je i částka 4.454,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen odvést podle ( a ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. října 2009

JUDr. Pavel   K r b e k , v. r.

předseda senátu