Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 311/2021-16
Okresní soud Plzeň- sever rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Kokožkou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
anonymizováno adresa žalobkyně, země
anonymizována dvě slova země anonymizováno právnická osoba, IČO
anonymizováno ulice a číslo, PSČ obec a číslo obec
anonymizována tři slova jméno příjmení příjmení
anonymizována dvě slova číslo, PSČ obec
proti
žalované: osobní údaje žalované
anonymizována dvě slova adresa žalované
o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 000 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení od 1. 8. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 000 Kč s 10 % zákonným úrokem z prodlení od 1. 8. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.
Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaná využila dne datum přepravních služeb spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ původní věřitel“), a to ve anonymizováno č. rok mezi stanicemi obec a obec, čímž se bezdůvodně obohatila v rozsahu jízdného stanoveného dle anonymizována tři slova pro přepravu cestujících a zavazadel. Žalovaná je tedy povinna zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč a úrok z prodlení žalobci. Původní věřitel předmětnou pohledávku postoupil na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na spol. právnická osoba, reg. číslo (dále jen„ přechodný věřitel“), který pohledávku postoupil dne datum na žalobce.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.
Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou přechodnému věřiteli, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Následně přechodný věřitel anonymizována čtyři slova, reg. číslo sídlem adresa, právnická osoba anonymizováno, země příjmení jméno anonymizována dvě slova země, postoupil žalovanou pohledávku žalobci, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaná cestovala dne datum anonymizováno č. rok mezi stanicemi obec a obec bez platné jízdenky. Z tohoto důvodu je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobci přirážku k jízdnému 1 000 Kč.
Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení jízdného podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpsiů (dále jen„ o.z.“), přičemž nárok odpovídající přirážce k jízdnému byl posuzován ve smyslu ustanovení § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má podle ustanovení § 1970 o.z. žalobce též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na zjištěný skutkový stav a shora citovaná zákonná ustanovení je uplatněný nárok po právu, a proto bylo žalobě vyhověno.
Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony po 100 Kč. Jelikož zástupkyně žalobce prokázala, že je plátcem DPH, náleží jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu 900 Kč tj. 189 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 citované vyhlášky, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výše náhrady nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon tohoto rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.