Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Tdo 1282/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2009, č. j. -493, byl podle § 258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. k odvolání státního zástupce zrušen ve výroku o trestu rozsudek Okresního soudu v Karviné - pobočka v Havířově ze dne 30. 4. 2009, č. j. -472, kterým byl obviněnému podle § 215a odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou roků a šesti měsíců, když podle § 60a odst. 1, 2 tr. zák. za použití § 58 odst. 1 tr. zák. byla stanovena zkušební doba v trvání čtyř let a zároveň vysloven nad obviněným dohled s užitím ustanovení § 26a, § 26b tr. zák., a nově bylo podle § 259 odst. 3 tr. ř. rozhodnuto tak, že obviněnému byl podle § 215a odst. 2 tr. zák. a § 35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, když pro výkon tohoto trestu byl obviněný podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou a dále mu byl podle § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu pěti let a současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Jičíně ze dne 24. 6. 2008, č. j. -38, který byl obviněnému doručen dne 27. 6. 2008, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu (bod 1 rozsudku), a podle § 215a odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání dvou let, a pro jeho výkon obviněného podle § 39a odst. 2 písm. c)tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou.

Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2009, č. j. -493, podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Naplnění uvedeného dovolacího důvodu spatřuje v tom, že jeho jednání, které bylo posouzeno jako dva trestné činy, mělo být posouzeno jako pokračování v trestném činu, neboť takto jednal veden jednotným záměrem. Časový odstup (od 4. 3. 2007 do 20. 2. 2008) nelze podle mínění obviněného považovat za přetržku v páchání trestné činnosti, neboť trestné činnosti se v podstatě dopouštěl od 20. 6. 2000 do 29. 10. 2008, nikoli jak nesprávně soudy posoudily jako dva trestné činy páchané od 20. 6. 2000 do 4. 3. 2007 a od 20. 2. 2008 do 29. 10. 2008. V návaznosti na tuto argumentaci považuje uložené tresty za zcela nepřiměřené a nenaplňující účel trestu, přičemž soud se měl také podle jeho mínění zabývat otázkou upuštění od uložení dalšího trestu za podmínek § 37 tr. zák. Závěrem podaného dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadené rozhodnutí i rozhodnutí jemu předcházející a vrátil věc soudu prvního, event. druhého stupně k novému projednání a rozhodnutí, přičemž by podle jeho názoru „mělo dojít ke zproštění od obžaloby“.

Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud postupoval podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a dovolání obviněného jako nepřípustné odmítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda podané dovolání má všechny obsahové a formální náležitosti, zda bylo podáno včas, oprávněnou osobou a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí, či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání podle § 265i odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného není přípustné.

Jestliže odvolání bylo podáno státní zástupkyní toliko do výroku o trestu rozsudku soudu prvního stupně a odvolací soud podle § 254 odst. 1 tr. ř. přezkoumával zákonnost a odůvodněnost pouze tohoto oddělitelného výroku rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které mu předcházelo (aniž byl přitom povinen přezkoumat jiné výroky postupem podle § 254 odst. 2, 3 tr. ř.), může dovolatel napadnout dovoláním rozhodnutí odvolacího soudu jen v tom rozsahu, v jakém byl odvolací soud oprávněn přezkoumat rozsudek soudu prvního stupně. Směřuje-li přesto dovolání proti výroku, který odvolací soud nepřezkoumával podle tr. ř. a neměl povinnost jej přezkoumávat ani podle , 3 tr. ř., musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle tr. ř. (srov. rozh. č. rozh. tr.).

Ze spisu Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově, sp. zn. , je zřejmé, že obviněný odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 30. 4. 2009, nepodal a odvolání podala pouze státní zástupkyně, když ve veřejném zasedání před odvolacím soudem toto bylo podáno pouze v neprospěch obviněného do výroku o trestu. Uvedené skutečnosti vyplývají mj. také z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 6. 2009, č. j. -493.

Z podaného dovolání je patrno, že výhrady obviněného směřují proti použité právní kvalifikaci, kdy se domnívá, že jeho jednání s ohledem na jím popsaný způsob nemělo být kvalifikováno jako dva trestné činy, ale jako jeden pokračující trestný čin. Uvedené argumentaci odpovídá také jím zvolený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Shora již bylo uvedeno, že odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podal pouze státní zástupce do výroku o trestu. S ohledem na tuto skutečnost přezkoumal Krajský soud v Ostravě „ve smyslu § 254 odst. 1 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku o trestu napadeného rozsudku, jakož i správnost postupu řízení, které napadenému rozsudku předcházelo“ (viz str. 4 rozsudku krajského soudu). Z uvedeného je pak zřejmé, že jde o případ, kdy obviněný svým dovoláním napadá výrok, který nebyl odvolacím soudem přezkoumáván, neboť odvoláním nebyl napaden a odvolací soud neměl ani povinnost jej přezkoumávat podle , 3 tr. ř. Na takový případ je třeba aplikovat shora zmíněné rozhodnutí Nejvyššího soudu (rozh. č. rozh. tr.).

S ohledem na shora uvedené skutečnosti Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., aniž by musel věc meritorně přezkoumávat podle § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. o odmítnutí dovolání rozhodl v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění, odkazuje v tomto směru na znění § 265i odst. 2 tr. ř.

Nad rámec shora uvedeného považuje Nejvyšší soud za vhodné uvést, že pokud by obviněný uplatnil dovolací důvod vymezený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. s argumentací, že uložený trest považuje za nepřiměřeně přísný, pak musí Nejvyšší soud konstatovat, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán v případě, že obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Obviněnému byl ukládán souhrnný trest odnětí svobody, kdy nejpřísněji trestným byl trestný čin podle § 215a odst. 2 tr. zák., který umožňuje uložit pachateli trest odnětí svobody v trvání od dvou do osmi let. Byl-li obviněnému uložen trest odnětí svobody v trvání tří let – jako souhrnný (event. dva roky nepodmíněně, v případě druhého trestného činu podle § 215a odst. 2 tr. zák.), pak se v žádném případě nejedná o trest uložený mimo trestní sazbu stanovenou v zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným, a nejedná se ani o druh trestu, který zákon nepřipouští. Ze shora uvedeného je tedy patrno, že pokud by obviněný podal dovolání s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. s tím, že jde o trest nepřiměřený a nenaplňující účel trestu, pak takové dovolání by musel Nejvyšší soud odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b)tr. ř.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 27. října 2009

Předseda senátu:

JUDr. Jan Engelmann