Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 282/2009

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná podala u Vrchního soudu v Olomouci podání (č. l. 62-64) označené jako „námitka proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ve věci č. j. “, v němž vyslovila podjatost Okresního soudu v Olomouci společně s návrhem na delegaci vhodnou. Na základě výzvy Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 4. 2009, sp. zn. , doplnila žalovaná své podání a konkretizovala námitku podjatosti vůči osobě soudce Vrchního soudu v Olomouci JUDr. V. B. (č. l. 66-69). Soudce JUDr. V.  B.  rozhodl usnesením ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. , o návrhu žalobkyně na delegaci vhodnou, a to tak, že návrhu žalované nevyhověl (č. l. 61).

Žalovaná námitku podjatosti vůči jeho osobě odůvodnila tím, že „rozhodoval podjatý soudce“, který „vědomě nerespektuje , porušuje soudní postupy“ a takovéto jednání je nepřípustné. Namítla, že již vícekrát podala námitku podjatosti vůči jeho osobě a to odůvodněně, na což ale JUDr. B.   nebere zřetel. Dle žalované „vědomě porušuje o. s .ř. a je to tedy soudce nespolehlivý, není nestranný a spravedlivý, neboť sám porušuje slib soudce“. Uvádí, že jmenovaný soudce vědomě schválil, aby žalobu pro zmatečnost projednávala soudkyně JUDr. K.  M. , která „je dle zákona vyloučena z projednávání opravného prostředku proti závadnému rozhodování, na němž se sama podílela“, a že ačkoli mu byla z tohoto důvodu vyslovena podjatost před prvním jednáním ve věci, přesto ve věci jednal.

Vrchní soud v Olomouci následně předložil Nejvyššímu soudu předmětnou námitku podjatosti spolu se spisem a s písemným vyjádřením dotčeného soudce JUDr. V.  B.  Ten ve svém vyjádření uvedl, že k účastníkům řízení, jejich zástupcům a k věci má jen úřední poměr (č. l. 73).

Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne podle nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu  rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle u soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání.

K důvodům vyloučení soudce podle je třeba nejprve uvést, že soudcův poměr k projednávané věci bývá zpravidla založen na jeho přímém zájmu na výsledku řízení v konkrétní věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Jeho poměr k účastníkům řízení může být dán příbuzenským nebo obdobným vztahem, popř. jiným vztahem k účastníkům řízení, jež může být přátelský nebo naopak zjevně nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. Jde vždy o okolnosti, které mohou vést k důvodným pochybnostem, že určitý soudce nebude schopen ve věci nepodjatě rozhodnout.

Vyloučení soudce tak zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti. K  pochybnostem musí být dán objektivní důvod.

K otázce podjatosti soudců se přitom obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž se dovozuje, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl.d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

Jak vyplývá z vyjádření jmenovaného soudce, tento nemá vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, a k věci má jen úřední vztah.

V posuzovaném případě nevyplývají ze spisu žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by soudce Vrchního soudu v Olomouci, o jehož vyloučení jde, měl poměr k projednávané věci či k účastníkům řízení a jejich zástupcům. Ačkoli žalovaná opakovaně tvrdí, že podala námitku podjatosti několikrát a rozhodoval tak vyloučený soudce, ze spisu takováto informace nevyplývá. Poprvé svou námitku podjatosti soudce JUDr. V.  B.  ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. uplatnila až ve svém podání směřujícímu proti rozhodnutí jmenovaného soudce o návrhu na delegaci vhodnou. Z lustra Nejvyššího soudu se podává, že žalovaná podala námitku podjatosti vůči JUDr. V.  B.  také v souvislosti s jeho rozhodnutím o vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. , konk. výše zmíněné soudkyně Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci JUDr. K.  M.  (usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 2. 2009, sp. zn. ). Tuto námitku podala žalovaná v rámci svého podání ze dne 22. 5. 2009. Nejvyšší soud rozhodl usnesením ze dne 30. 7. 2009, sp. zn. , tak, že námitku neshledal důvodnou.

Žalovaná ve svém podání neuvádí žádné skutečnosti, z nichž by vyplýval důvod pochybovat o nepodjatosti dotčeného soudce. Z jejího podání je patrno, že žalovaná podrobuje kritice postup dotčeného soudce v její věci resp. jejích věcech a je přesvědčena, že u Vrchního soudu v Olomouci se jí nedostává nestranného rozhodování. Podle však důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Nejvyšší soud tudíž námitku podjatosti vznesenou žalovanou neshledává důvodnou, neboť se v ní nepodávají skutečnosti naplňující dikci ustanovení

Protože rozhodnutí soudu o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (d), lze soudce vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání věc projednat a rozhodnout nestranně a nezávisle. Vzhledem k tomu, že takovéto důvody,  pro něž by z projednání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci byl vyloučen výše jmenovaný soudce tohoto soudu,  nebyly v dané věci shledány, rozhodl Nejvyšší soud České republiky  podle tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

P o u č e n í :  Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne  27. října 2009

Předseda senátu:                                                                   JUDr. Petr Šabata