Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3002/2008

U S N E S E N Í

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. října 2001, č.j. -35, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 4.636,40 Kč s příslušenstvím (výrok I.). Co do částky 19.799,20 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

Proti rozsudku soudu prvního stupně podali oba účastníci včasné odvolání. V průběhu odvolacího řízení bylo odvolacímu soudu sděleno S. ž. d. c., s. o., že dnem 31.12.2002 zanikl původní žalobce, tedy Č. d., s. o., a k 1.1.2003 vznikly dvě nástupnické organizace, a to Č. d., a. s. a S. ž. d. c., s. o. S. ž. d. c., s. o., uvedla, že dle ustanovení přešly na ni nároky, které jsou předmětem daného sporu a navrhla, aby soud postupoval dle ustanovení (dále též „ “).

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl o procesním nástupnictví usnesením v záhlaví označeným podle tak, že procesním nástupcem žalobkyně, která ztratila způsobilost být účastníkem řízení, je dle ustanovení , Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná včasné dovolání, opírajíc je co do přípustnosti o ustanovení Z obsahu dovolání ( ) vyplývá, že žalovaná namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod podle ).

Dovolatelka uvádí, že odvolací soud rozhodl nesprávně o procesním nástupnictví, jelikož žalobkyní požadovaná částka za pronájem láhví a poskytnuté služby se vztahuje k objektu, jenž je ve vlastnictví Č. d., s. o., v jejichž prospěch je ke dni podání dovolání zapsán v katastru nemovitostí, přičemž vlastnický vztah k dané nemovitosti není po zániku Č. d., s. o., dořešen. Faktury na zaplacení poskytnutých služeb pak žalované zasílají a jejich zaplacení požadují Č. d., a.s.

Dovolatelka navrhuje zrušit rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu řízení.

Při projednání tohoto dovolání dovolací soud postupoval podle čl. II. bod 3. přechodných ustanovení k , kterým byl s účinností od 1. 4. 2005 novelizován a podle kterého se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), za niž jedná osoba uvedená v , která má právnické vzdělání ( a 2 písm. b) ) a je přípustné podle

Dovolání však není důvodné.

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Z ustanovení věty druhé vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám řízení uvedeným v , a b/ a a k tzv. jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Existenci uvedených vad dovolatelka nenamítla a tyto vady nebyly zjištěny ani z obsahu spisu.

I když dovolatelka výslovně neoznačuje uplatněný dovolací důvod, jsou dovolací argumenty z obsahového hlediska ( ) podřaditelné dovolacímu důvodu nesprávného právního posouzení věci podle

O nesprávné právní posouzení věci ve smyslu citovaného ustanovení jde tehdy, jestliže soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo správně určenou právní normu nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Teorie procesního práva a ve shodě s ní i soudní praxe řadí mezi podmínky řízení rovněž podmínky řízení na straně účastníka.

K podmínkám řízení na straně účastníků patří rovněž způsobilost být účastníkem řízení ( ). Podle způsobilost být účastníkem řízení (mít procesní práva a povinnosti) má ten, kdo má (podle hmotného práva) způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Způsobilost mít práva a povinnosti mají především fyzické osoby ( obč. zák.) a vedle nich také právnické osoby ( obč. zák.) a stát ( obč. zák.).

Podle kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví ( věta první ).

Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat ( ). Podle ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práva a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde. Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení podle zastaví.

Povahou věci se ve smyslu ustanovení rozumí hmotněprávní povaha předmětu řízení (srov. komentář , Bureš, Drápal, Krčmář a kol., C.H.Beck, 7. vydání, I. díl, str. 482) a spočívá v posouzení, zda práva a povinnosti, o něž v řízení jde, přešla (mohla přejít) podle hmotného práva ze zaniklého účastníka na někoho jiného.

V posuzovaném případě ke dni 1.1.2003 došlo na základě , o akciové společnosti Č. d., s. o. S. ž. d. c. a o změně , o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a , o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ )  k zániku původní žalobkyně Č. d., s. o., jejímiž právními nástupci se dle staly akciová společnost Č. d., a státní organizace S. ž. d. c.

Dle ke dni vzniku akciové společnosti Č. d. vzniká státní organizace S. ž. d. c. se sídlem v P. Dle odst. 2 téhož ustanovení je státní organizace S. ž. d. c. právnickou osobou, která je způsobilá vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti. Dle výpisu z obchodního rejstříku  vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 8039, vznikla akciová společnost Č. d. ke dni 1.1.2003.

Státní organizace S. ž. d. c. hospodaří dle se závazky a pohledávkami státní organizace Č. d. existujícími ke dni vzniku akciové společnosti Č. d. s výjimkou

a) nevyčerpaných úvěrů poskytnutých státní organizaci Č. d. na modernizaci drážních kolejových vozidel a pořízení nových drážních vozidel,

b) nesplatných závazků a pohledávek státní organizace Č. d. z obchodně přepravních vztahů,

c) závazků a pohledávek z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni vzniku akciové společnosti České dráhy přejdou na akciovou společnost.

Z výše uvedeného vyplývá, že žalobou vymáhaná pohledávka spadá mezi ty, k nimž na základě bylo právo hospodaření převedeno na státní organizaci S. ž. d. c. Rozhodnutí odvolacího soudu, že jmenovaný subjekt je, pokud jde o tuto pohledávku, právním nástupcem původní žalobkyně státní organizace Č. d. dle , je tedy správné.

Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo v řízení rozhodováno, protože rozhodnutím o dovolání řízení ve věci nekončí (srov. ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. října 2009

JUDr. František Faldyna, CSc.

předseda senátu