Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3634/2008

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze, v záhlaví označenému, kterým byl v odvoláním napadeném rozsahu potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 26. září 2007, č.j. -28, ve znění usnesení ze dne 23. října 2007, č. j. -30, jímž soud prvního stupně mimo jiné zamítl požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 41.127,84 Kč od 27.9.2007 do zaplacení (výrok III.), není přípustné podle (dále jen „“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Jelikož ve smyslu ustanovení , věty první, je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán nejen uplatněnými dovolacími důvody, ale i tím, jak je dovolatel obsahově vymezil, jsou pro úsudek, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, relevantní jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatel v dovolání v rámci dovolacího důvodu podle zpochybnil (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).

Z obsahu dovolání se podává, že dovolatel brojí svými námitkami proti právnímu závěru odvolacího soudu, že soud je vázán stavem ke dni rozhodnutí ( ) a jen za podmínek vyplývajících z může přiznat nárok do budoucna přičemž, podle názoru odvolacího soudu, smluvní pokuta není opětující se dávkou, jak předpokládá ustanovení , a soud proto musí posuzovat vznik nároku žalobce na toto majetkové právo ke dni vydání rozhodnutí. Dovolací soud však nedospěl k závěru, že by právní posouzení věci odvolacím soudem v otázce přiznání smluvní pokuty ke dni vydání rozhodnutí soudu, nikoliv do budoucna, tj. do zaplacení ve smyslu ustanovení , bylo v rozporu s procesním právem, přičemž tento jeho závěr není založen ani na řešení otázky, která by v judikatuře nebyla vyřešena, nebo o které by odvolací soud nebo dovolací soud rozhodoval rozdílně (srov. Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 7/1977, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1.8.2008, sp. zn. ).

Za situace, kdy dovolání ani v zbývajícím rozsahu, směřujícím do výroku napadeného rozhodnutí o nákladech řízení, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), neboť rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení, které – ač součástí rozsudku - má povahu usnesení ve smyslu , nutno uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první), odmítl ( věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a a za situace, kdy dovolání bylo odmítnuto a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. října 2009

JUDr. František F a l d y n a, CSc.

předseda senátu