Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2846/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podle (dále jen „“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne

26. října 2004, č. j. -293, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci v rámci vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů částku 40.285,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I. rozsudku), dále rozhodl o náhradě nákladů řízení a soudním poplatku (výroky II. až IV. rozsudku).

Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 21. září 2006, č. j. -334, ve výroku I. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na vyrovnání podílů částku 17 350,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I. rozsudku odvolacího soudu), ve výrocích II. až IV. rozhodl o náhradě nákladů řízení a soudním poplatku.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání bez odkazu na příslušné zákonné ustanovení a pouze vymezil jím prezentovanou otázku zásadního právního významu.

Žalovaná se k dovolání žalobce nevyjádřila.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání je účastníkům znám, a dovolací soud proto na ně odkazuje.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené , neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 21. září 2006.

Dovolání není přípustné.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Z obsahu dovolání se podává, že žalobce napadá právní posouzení provedené nalézacími soudy k otázce, jakým způsobem mají být promítnuty do vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů investice ze společného majetku do výlučného majetku jednoho z manželů z hlediska jejich ocenění. Podle názoru dovolatele – oproti závěrům nalézacích soudů – tyto investice do nemovitosti žalované nemají být oceněny podle cen platných v době, kdy došlo k zabudování stavebního materiálu pořízeného ze společných prostředků do nemovitosti žalované, ale ocenění investic by mělo reflektovat nárůst „tržních“ cen nemovitostí, ke kterému došlo v období ukončení „regulace cen“. Jinými slovy řečeno, podle názoru dovolatele by se do ocenění investic mělo promítnout, že investice ze společného majetku do výlučného majetku žalované zvýšily obecnou cenu nemovitosti žalované v souladu s obecným nárůstem cen nemovitostí po roce 1990, když opačný názor by nebylo možno považovat za souladný s dobrými mravy; v tomto vymezení pak spatřuje otázku zásadního právního významu.

Tento právní názor odvolatel vztáhl k jím uplatněné investici ze společného majetku do výlučného majetku žalované ve výši 55.000,- Kč, která byla soudy obou stupně shodně akceptována jako prokázaná s tím, že tato částka představuje hodnotu stavebního materiálu pořízeného ze společných prostředků a investovaného do rodinného domu ve výlučném vlastnictví žalované podle cen v době, kdy k použití materiálu, tj. k jeho zabudování do rodinného domu žalované, došlo.

Dovolatelem namítané nesprávné právní posouzení věci se pak vztahuje k právní otázce, kterou nalézací soudy posoudily zcela shodně a potud se jedná o potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu. Napadl-li odvolatel řešení této právní otázky, je nutno posuzovat přípustnost dovolání podle , neboť v této části odvolací soud rozhodl shodně se soudem prvního stupně bez ohledu na označení rozsudku odvolacího soudu ve výroku I. jako rozsudku měnícího.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která

v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu

s hmotným právem.

O žádný z těchto případů se nejedná, a dovolání žalobce proto není přípustné. Řešení dovolatelem vymezené právní otázky je v judikatuře dovolacího soudu dlouhodobě ustáleno a nalézací soudy z ní, byť toliko implicitně, vycházely.

Podle věta druhá , ve znění před novelou provedenou , kterým se mění a doplňuje , o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů, každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek.

Výklad dovolatelem vymezené právní otázky je obsažen již v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. prosince 2000, sp. zn. , uveřejněném v Automatizovaném systému právních informací (ASPI); v tomto rozhodnutí dovolací soud vyložil, že „podle § 150 obč. zák. je při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví každý z manželů povinen nahradit, co ze společného bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Používá-li zákon slov, že je třeba nahradit, co bylo vynaloženo, pak už z jazykového výkladu vyplývá, že jde o náklad, který byl vynaložen

v době minulé a jeho výše ke dni zániku manželství ani ke dni vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví není nijak modifikována. Je tedy správný závěr odvolacího soudu, že tím, co je povinen nahradit jeden z manželů v případě investic do jeho domu ze společného majetku jsou finanční prostředky na tyto investice skutečně vynaložené. Jde-li o pořízení věcí, které byly zabudovány do domu jednoho z manželů, případně o náklady na práci s tím spojené, jsou určující ceny těchto věcí a prací v době, kdy byly vynaloženy. Zákonodárce vychází z toho, že manželé - společně - vynaložili společné prostředky na ostatní majetek jednoho z nich, a byli s tímto jeho použitím srozuměni u vědomí toho, že jejich \"vrácení do bezpodílového spoluvlastnictví\" bude připadat v úvahu jen při jeho vypořádání. Pak ovšem ve výši skutečně vynaložené, tedy nikoli v ceně zabudovaných věcí a vynaložené práce, které by měly ke dni zániku manželství, resp. ke dni rozhodování soudu, to znamená, že ani v případné ceně vyšší, ale ani nižší. Právě princip vypořádání spočívající v tom, že se tak vypořádává to, co bylo manžely ve shodě na ostatní majetek jednoho z manželů vynaloženo, také vylučuje, aby takové vypořádání bylo nemorální.“

K akceptaci závěrů vyslovených v tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud výslovně přihlásil v rozsudku ze dne 23. června 2005, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým

č. C 3416 nebo v rozsudku ze dne 20. června 2005, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 3676 s opětovným zdůrazněním, že investice ze společného majetku na oddělený majetek spoluvlastníka se do bezpodílového spoluvlastnictví manželů nahrazují ve výši, ve které byly vynaloženy nebo v rozsudku ze dne 29. listopadu 2005, sp. zn. , uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 3975.

Nejvyšší soud České republiky neshledal důvod se od uvedených závěrů odchýlit, a  dovolání žalobce proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c)

odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z § 243b odst. 5, § 224

odst. 1, a a skutečnosti, že úspěšné žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. října 2009

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu