Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSCR 28/2009

KSPA 48 INS 2744/200829 NSČR 28/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázalav insolvenční věci dlužníka Robina Ferkla, narozeného 8. února 1983, bytem v Anenské Studánce 38, zastoupeného Mgr. Janem Urbanem, advokátem, se sídlem v Lanškrouně, Pivovarské náměstí 557, PSČ 563 01,  vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích, pod sp. zn. , o přihlášce pohledávky věřitele České kanceláře pojistitelů, se sídlem v  Praze 5, Štefánikova 248/32, PSČ 150 00,  identifikační číslo  70099618, zastoupeného Mgr. Robertem Tschöplem, advokátem, se sídlem v Brně, Radnická 14/16, PSČ 602 00,  o dovolání dlužníka a insolvenčního správce dlužníka Mgr. Bernarda Urbana, advokáta, se sídlem v Lanškrouně, Pivovarské náměstí 557, PSČ  563 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2009, č. j. , -25, takto:

Dovolání se odmítají.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 25. listopadu 2008, č. j. -17, Krajský  soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích odmítl - cituje ustanovení a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění pozdějších předpisů - jako opožděnou přihlášku pohledávky věřitele České kanceláře pojistitelů (bod I. výroku) a určil, že právní moci tohoto rozhodnutí účast  tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

K odvolání dotčeného věřitele Vrchní   soud   v Praze v záhlaví označeným usnesením ze dne 30. dubna 2009 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se přihláška tohoto věřitele neodmítá, s tím, že je jde o pohledávku, která se v insolvenčním řízení ve smyslu zásadně nepřihlašuje.

Dovolání dlužníka a insolvenčního správce proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle a , ,  ve znění účinném do 30. června 2009 (dále též jen „ “).

Učinil tak proto, že proti usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí věřitelovy přihlášky tak, že se tato přihláška neodmítá, dovolání objektivně není přípustné.

Oba dovolatelé (přes poučení odvolacího soudu v napadeném usnesení o tom, že dovolání přípustné není) usuzují na přípustnost dovolání z ustanovení

Nejvyšší soud nicméně již v usnesení uveřejněném pod číslem 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále též jen „R 25/2009“ (jež obstálo i v mezích ústavního přezkumu, když  ústavní stížnost proti němu podanou odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 26. ledna 2009, sp. zn. , které je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního soudu) vysvětlil, že k tomu, aby bylo možné uvažovat o přípustnosti dovolání podle , není splněna podmínka (jež se klade prostřednictvím odkazu na a 3 , obsaženého v ), aby šlo o usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto v insolvenčním řízení „ve věci samé“. Usnesení o odmítnutí věřitelčiny přihlášky pro opožděnost ani usnesení, jímž odvolací soud rozhodl, že se přihláška neodmítá, usnesením ve věci samé (v tom smyslu, aby jím bylo rozhodováno o existenci pohledávky) není.

Dovolání pak není přípustné ani podle ustanovení (ve světle závěrů obsažených v R 25/2009 nejde o usnesení, jímž byla přihláška odmítnuta) ani podle jiných ustanovení upravujících přípustnost dovolání.

Zbývá dodat, že ustanovení o přípustnosti dovolání jsou pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení přiměřeně aplikovatelná dle a že rozhodné znění (pro dovolací řízení) se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 22. října 2009

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu